Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Od začátku měsíce vzrostla cena ropy Brent o neuvěřitelných 51 %. Tento skok překonává i dosavadní rekord ze září 1990, kdy po invazi Saddáma Husajna do Kuvajtu vzrostly ceny o 46 %. Zatímco na konci února se barel prodával za zhruba 72 dolarů, minulý pátek uzavíral na hodnotě přesahující 112 dolarů. Během březnových maxim se však cena dotkla až hranice 120 dolarů.

Hlavním motorem tohoto zdražování je strategické rozhodnutí Íránu, který prakticky uzavřel Hormuzský průliv. Touto úžinou běžně protéká pětina světových dodávek ropy a plynu. Analytici odhadují, že konflikt na Blízkém východě vyřadil z globálního trhu přibližně 9 milionů barelů ropy denně, což je pro světovou ekonomiku zdrcující rána.

Nepomohlo ani koordinované uvolnění 400 milionů barelů z nouzových rezerv, které bylo oznámeno v polovině března. Trhy na tento krok reagovaly jen krátkodobě. Podobně dramatický vývoj zaznamenala i americká lehká ropa WTI, která si připsala 48% nárůst, což je její nejsilnější měsíc od jara 2020, kdy světem otřásla pandemie covidu-19.

Prezident Donald Trump se v průběhu měsíce snažil situaci uklidnit diplomatickými prohlášeními, ale jeho schopnost ovlivňovat ceny ropy s pokračující válkou slábne. Zatímco na začátku března zprávy o pokroku v jednáních ceny srážely, koncem měsíce už trhy na jeho desetidenní ultimátum pro Írán k otevření průlivu reagovaly spíše pesimisticky – ceny ropy rostly a akcie padaly.

Zatímco ropa byla v březnu nejvýnosnějším aktivem, ostatní trhy trpěly. Překvapivě selhalo i zlato, které je tradičně považováno za bezpečný přístav v dobách krize. Jeho cena propadla o téměř 15 %, což je pátý největší měsíční pokles za posledních 50 let. Investoři byli zřejmě nuceni zlato prodávat, aby pokryli ztráty v jiných částech svých portfolií.

Zlato se ocitlo pod tlakem také kvůli masivním výprodejům z turecké centrální banky. Ta se zbavila asi 50 tun drahého kovu v hodnotě 3 miliard dolarů, aby získala prostředky na stabilizaci padající turecké liry. Tato kombinace faktorů způsobila, že drahé kovy v březnu neposkytly investorům očekávanou ochranu před inflací.

Akciové trhy na obou stranách Atlantiku zažily strmý pád. Index Dow Jones se koncem minulého týdne propadl do pásma korekce, což znamená pokles o více než 10 % z jeho historického maxima. Investoři se obávají, že narušení dodávek energie z Perského zálivu bude mít dlouhodobé dopady na globální růst, kterému nepomohou ani odklady útoků na íránskou infrastrukturu.

Britský index FTSE 100 má za sebou nejhorší měsíc od března 2020. Odepsal více než 8 % své hodnoty a vymazal veškeré zisky, které nasbíral během ledna a února. Britský akciový trh se tak vrátil pod psychologickou hranici 10 000 bodů, což odráží hlubokou nedůvěru obchodníků v rychlé vyřešení konfliktu.

Trpí také trh s vládními dluhopisy. Výnosy britských desetiletých dluhopisů vzrostly o 17 % na téměř 5 %, což znamená nejprudší nárůst nákladů na půjčky od podzimu 2022. Obchodníci totiž přestávají věřit, že centrální banky budou moci v dohledné době snižovat úrokové sazby, když se svět potýká s novým inflačním šokem způsobeným cenami energií.

Situace v Evropě je o to složitější, že vlády mají nyní mnohem horší výchozí pozici než při energetické krizi před čtyřmi lety. Jejich rozpočty jsou napjaté a manévrovací prostor pro rozsáhlé dotace nebo zásahy do cen je minimální. Podle ekonomů se tak tentokrát větší část nárazu přenese přímo na spotřebitele a poptávku.

Trhy nyní upírají zraky k Hormuzskému průlivu. Dokud zůstane tato klíčová tepna uzavřena, riziko dalšího růstu cen ropy a pádu akcií zůstává extrémně vysoké. Březen 2026 se tak stává milníkem, který může definovat ekonomický vývoj na zbytek celého roku.