Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Trumpova strategie se v posledních hodinách zdá být směsicí optimismu a brutálních pohrůžek. Na jedné straně prezident tvrdí, že Írán již souhlasil s „většinou“ z patnáctibodového amerického mírového plánu a že probíhají „velmi dobrá“ přímá i nepřímá jednání. Tato tvrzení však Teherán v pondělí rázně popřel. Íránské ministerstvo zahraničí označilo americké požadavky za „nadměrné, nerealistické a nerozumné“ s tím, že k žádným přímým rozhovorům nedochází.

Prezident USA také překvapil prohlášením o „změně režimu“ v Íránu. Navzdory tomu, že islámská republika formálně stále existuje, Trump tvrdí, že původní vedení bylo „zdecimováno a zničeno“ v důsledku americko-izraelských úderů, které v uplynulých týdnech připravily o život řadu vysokých představitelů včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Trump nyní hovoří o současné íránské reprezentaci jako o „zcela jiné skupině lidí“, kterou považuje za nový a rozumnější režim.

Jádrem současného sporu zůstává ostrov Charg, klíčový uzel, přes který prochází 90 % íránského vývozu ropy. Trump otevřeně přiznává, že jeho preferencí je „vzít Íránu ropu“ a zvažuje vyslání pozemních sil k obsazení tohoto strategického bodu. Připustil, že v případě invaze by americké jednotky musely na ostrově setrvat delší dobu, aby zajistily kontrolu nad těžbou a exportem.

Vojenští experti však před takovým krokem varují. Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky (ASPI) pro CNN uvedl, že pokus o dobytí silně opevněného ostrova by mohl vést k obrovským ztrátám na životech. Írán v posledních týdnech na Chargu posílil protivzdušnou obranu, přesunul tam další vojáky a podle dostupných informací připravil pro případné útočníky řadu pastí. Davis se domnívá, že pozemní invaze může začít během týdne, což by definitivně pohřbilo naděje na diplomatické řešení.

Pokud Írán neustoupí, Trump hrozí scénářem „úplného vymazání“. Ve svém příspěvku na Truth Social pohrozil, že USA uzavřou své angažmá v regionu vyhozením do povětří všech íránských elektráren, ropných vrtů a odsolovacích zařízení, kterých se americká armáda doposud záměrně nedotkla. Tato hrozba okamžitě zahýbala světovými trhy a cena ropy Brent v pondělí překonala hranici 116 dolarů za barel.

Právní experti se však pozastavují nad legálností takových útoků. Craig Jones z britské Newcastle University upozorňuje, že mezinárodní právo zakazuje útoky, které nemají přímý vojenský užitek a slouží pouze jako akt odvety. Podle něj Trumpovy hrozby postrádají legitimní vojenský cíl a zasáhly by především civilní obyvatelstvo. Heba Morayef z Amnesty International varuje, že údery na energetickou infrastrukturu by mohly být klasifikovány jako válečné zločiny.

Podobně se vyjádřil i Ben Saul, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva, který odsoudil hrozby obou stran zaměřené na civilní objekty. Útoky na elektrárny a zdroje pitné vody mají totiž devastující dopad na celé národy a podle mezinárodních úmluv je nelze ospravedlnit ani v rámci probíhajícího válečného konfliktu.

Zatímco Trump stupňuje tlak, v regionu dál umírají lidé. Podle íránské tiskové agentury Fars zahynuli při americko-izraelském útoku na sirotčinec západně od Teheránu nejméně dvě osoby. Konflikt se přelévá i na druhou stranu – v izraelské Haifě byl hlášen zásah ropné rafinerie troskami sestřelené rakety, což vyvolalo masivní požár.

Situace začíná štěpit i západní spojence. Španělská ministryně obrany dnes kategoricky prohlásila, že Madrid nedovolí využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro jakékoliv aktivity spojené s válkou v Íránu. Toto rozhodnutí podtrhuje rostoucí izolaci americko-izraelské koalice v otázce eskalace konfliktu.

Trumpova administrativa stojí před osudovým rozhodnutím. Buď se potvrdí prezidentova slova o pokroku v jednáních s „novým režimem“, nebo svět v nejbližších dnech uvidí největší pozemní operaci v regionu od invaze do Iráku.