Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.
Měsíc, který se na první pohled zdá být jen pustou prachovou koulí, je ve skutečnosti bohatým nalezištěm prvků. Podle planetární vědkyně Sary Russell obsahuje stejné elementy jako Země, včetně kovů jako železo a titan. Klíčové jsou však vzácné zeminy, které jsou na naší planetě nedostatkové, a také helium, nezbytné pro supravodiče či lékařské přístroje. Nejcennější komoditou je však voda. Ta se nachází v trvale zastíněných kráterech na pólech a je kritická pro přežití – slouží k pití, výrobě kyslíku pro dýchání i jako surovina pro raketové palivo.
Současné snažení NASA je také poháněno snahou o udržení vesmírné dominance, kde se hlavním rivalem stal Peking. Čína dělá v kosmu rychlé pokroky a plánuje vyslat své astronauty na Měsíc do roku 2030. Podle mezinárodní smlouvy z roku 1967 sice žádný stát nemůže Měsíc vlastnit, ale jak upozorňuje první britská astronautka Helen Sharman, země mohou na určitém území nerušeně operovat. Souboj o „nejlepší lunární parcely“ s největším množstvím surovin je tedy v plném proudu.
Měsíc navíc slouží jako ideální testovací polygon pro budoucí cestu na Mars, kterou NASA plánuje na 30. léta tohoto století. Vybudování dlouhodobé základny umožní vědcům zdokonalit technologie pro generování energie, stavbu obydlí odolných vůči kosmickému záření a extrémním teplotám. Vyzkoušet tyto systémy poprvé až na Marsu by bylo v případě selhání katastrofální; Měsíc nabízí mnohem bezpečnější a levnější prostředí pro učení se, jak žít na jiné planetě.
Kromě praktického využití slibuje mise i nové vědecké objevy. Měsíční horniny jsou dokonalou časovou kapslí, která uchovává záznamy o 4,5 miliardy let dlouhé historii naší sluneční soustavy a samotné Země. Jelikož na Měsíci nepůsobí desková tektonika ani eroze způsobená větrem či deštěm, představuje fantastický archiv, který čeká na další prozkoumání novými generacemi vědců.
V neposlední řadě má program Artemis inspirovat mladé lidi ke kariéře v technických oborech, podobně jako to udělaly záběry z Apolla v 60. letech. Živé vysílání v rozlišení 4K má za cíl nadchnout budoucí inženýry a matematiky, což v konečném důsledku podpoří ekonomiku a přinese technologické inovace využitelné i na Zemi. Podle Helen Sharman nám návrat na Měsíc také připomene, čeho všeho je lidstvo schopno, když spojí své síly pro vyšší cíl.
Související
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
před 2 hodinami
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 3 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 4 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 6 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 7 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 8 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 9 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 11 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku.
Zdroj: Libor Novák