Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Húsíové, známí také jako Ansar Alláh (Partizáni Boží), ovládají hlavní město Saná i většinu jemenského pobřeží Rudého moře. Jako součást íránské „osy odporu“ disponují vyspělou raketovou technologií a drony. Ačkoliv jejich dosavadní útoky na Izrael měly v letech 2023 až 2025 jen minimální dopad – z téměř 400 vyslaných raket a dronů zemřel pouze jeden člověk – jejich skutečná síla spočívá v možnosti ochromit námořní dopravu.

Právě hrozba uzavření průlivu Báb al-Mandab, širokého v nejužším místě jen 29 kilometrů, představuje pro světovou ekonomiku obrovské riziko. Tudy prochází téměř 15 % světového námořního obchodu. Předchozí narušení dopravy v této oblasti mezi lety 2023 a 2025 stálo podle odhadů zhruba 20 miliard dolarů ročně, neboť lodě musely obeplouvat Afriku, což cestu prodloužilo o dva týdny a zvýšilo náklady na pojištění.

Současná situace je však ještě kritičtější než v minulosti. Vzhledem k tomu, že Írán již blokuje většinu dopravy v Hormuzském průlivu, stalo se Rudé moře pro Saúdskou Arábii hlavní exportní trasou. Rijád nyní posílá svou ropu ropovody do přístavu Yanbu právě v Rudém moři. Jakýkoli útok Húsíů na tamní tankery nebo přístavy, jako je Džidda, by mohl způsobit nekontrolovaný růst cen ropy na světových trzích.

Izraelská armáda potvrdila, že je na válku na více frontách připravena, ačkoliv konkrétní odvetné plány nezveřejnila. Podle analytiků se Izrael často uchyluje k opožděným, ale drtivým reakcím zaměřeným na likvidaci nejvyššího vedení nepřítele. Húsíové se tak sice snaží podpořit Írán a ukázat loajalitu k palestinské věci, ale riskují, že se stanou terčem cílené kampaně zaměřené na jejich „dekapitaci“.

Vůdce povstalců Abdel-Malik Húsí v projevu zdůraznil, že Írán byl jediným státem, který stál na jejich straně během dlouholeté války se Saúdskou Arábií, a nyní nastal čas mu tuto věrnost oplatit. Analytici se však domnívají, že Húsíové se zatím snaží omezit agresi tak, aby nevyvolali přímou pozemní odpověď Spojených států nebo nový otevřený konflikt s Rijádem.

Zatímco Pákistán hostí jednání ministrů zahraničí Turecka, Egypta a Saúdské Arábie o deeskalaci, velké přepravní společnosti jako Maersk se průlivu Báb al-Mandab preventivně vyhýbají. Pokud by došlo k úplné blokádě obou klíčových průlivů – Hormuzu i Báb al-Mandabu – získal by Írán a jeho spojenci faktickou kontrolu nad tokem energie a zboží z celého regionu, což by mělo nedozírné následky pro globální stabilitu.