Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Akcie společnosti Anthropic se po raketovém růstu propadly, klesá i Meta, Amazon nebo Apple
před 3 hodinami
FT: Trump usiluje o uzavření mírem mezi Ruskem a Ukrajinou dříve, než Kongres převezmou demokraté
před 4 hodinami
Dánská policie zmařila pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera
před 5 hodinami
Trump označil Putina za přítele, Zelenskyj za vraha
před 7 hodinami
Putin o konec války nestojí, ochotu vyjednávat jen předstírá, myslí si evropští lídři
před 8 hodinami
Vývoz potravin i emise. Co obsahuje nová dohoda mezi EU a Británií?
před 9 hodinami
EU uzavřela se Spojeným královstvím dohodu o novém nastavení vztahů po brexitu
před 11 hodinami
Horská předpověď počasí na víkend. Podmínky už budou zimní
včera
Příčina smrti Patricka Stewarta je známá. Rodina zvolila neobvyklou kremaci
včera
Babiš jednal se šéfem ČT. Chudárek chce s politiky mluvit i nadále
včera
Nové video srážky vlaků v Praze. Jde o záběry z kabiny jednoho ze strojvedoucích
včera
Další policejní zásah ve škole. Aktivní střelec se v Příbrami nepotvrdil
včera
Ranní počasí může být nebezpečné. Platí nové varování meteorologů
včera
Pavel se domnívá, že ruské rakety mohou zasáhnout i Česko. Ozval se také Babiš
včera
Putin je unavený a chce dohodu, hlásal po schůzce Trump. Krátce na to Rusko rozpoutalo ničivý útok na Ukrajinu
včera
Nepřijeli jsme žebrat, vzkazují poslední den COP31 africké státy zemím, za něž nejsou největší tíhu oteplování
včera
Svět reaguje na revoluční rozhodnutí ICJ: Evropa označila rozsudek za přelomový, USA překvapily zdrženlivostí
včera
Fiasko na COP31: Z návrhu závěrečného dokumentu zmizely zmínky o fosilních palivech, Panama hrozí blokací
včera
Rutte kvůli dopadu ruské střely přijel do Polska. Francie žádá zasedání RB OSN
včera
AI převrátila boj se změnou klimatu naruby. Datová centra po celém světě vyprodukují masivní množství emisí
Datová centra po celém světě vyprodukují do roku 2030 o sedmdesát procent více uhlíkových emisí než dnes, protože Spojené státy a Čína se při napájení rozvoje umělé inteligence obracejí k fosilním palivům. Varování ve čtvrtek zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své výroční zprávě.
Zdroj: Libor Novák