Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Počasí: Česko příští týden zasype sníh, teploty se propadnou až na -9 stupňů
včera
StarDance dnes večer nikdo neopustil
včera
Stokrát silnější než jakákoli válečná loď? Plány na bitevní lodě třídy Trump naráží na tvrdou realitu
včera
Vláda nejprve zruší televizní poplatky, pak změní obsah, varuje Grolich
včera
Babiš doufá, že konec televizních a rozhlasových poplatků nastane nejpozději 1. července
včera
Ukrajinský dron zasáhl ve finských vodách ruskou loď
včera
Akcie společnosti Anthropic se po raketovém růstu propadly, klesá i Meta, Amazon nebo Apple
včera
FT: Trump usiluje o uzavření mírem mezi Ruskem a Ukrajinou dříve, než Kongres převezmou demokraté
včera
Dánská policie zmařila pokus ruských zpravodajských služeb o atentát na americko-ukrajinského rappera
včera
Trump označil Putina za přítele, Zelenskyj za vraha
včera
Putin o konec války nestojí, ochotu vyjednávat jen předstírá, myslí si evropští lídři
včera
Vývoz potravin i emise. Co obsahuje nová dohoda mezi EU a Británií?
včera
EU uzavřela se Spojeným královstvím dohodu o novém nastavení vztahů po brexitu
včera
Horská předpověď počasí na víkend. Podmínky už budou zimní
20. listopadu 2026 21:58
Příčina smrti Patricka Stewarta je známá. Rodina zvolila neobvyklou kremaci
20. listopadu 2026 21:03
Babiš jednal se šéfem ČT. Chudárek chce s politiky mluvit i nadále
20. listopadu 2026 19:59
Nové video srážky vlaků v Praze. Jde o záběry z kabiny jednoho ze strojvedoucích
20. listopadu 2026 19:11
Další policejní zásah ve škole. Aktivní střelec se v Příbrami nepotvrdil
20. listopadu 2026 18:24
Ranní počasí může být nebezpečné. Platí nové varování meteorologů
20. listopadu 2026 17:37
Pavel se domnívá, že ruské rakety mohou zasáhnout i Česko. Ozval se také Babiš
Česko by se podle prezidenta Petra Pavla mělo připravit na to, že i na jeho území mohou dopadnout ruské rakety či drony. Evropa by měla zaujmout jednotnou pozici a odmítnout ruský diktát, konstatovala hlava státu. Páteční incident v sousedním Polsku odsoudil i předseda vlády.
Zdroj: Jan Hrabě