Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší.
AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.
Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.
V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.
V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.
Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.
Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.
V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 28 minutami
WHO reaguje na epidemii eboly v Africe. Z DR Kongo se rozšířila do Ugandy
před 1 hodinou
Policie řeší neuvěřitelný podvod. Žena uvěřila, že jí píše slavný zpěvák
před 2 hodinami
Moravec spustí nový projekt. Natáčet se má na Výstavišti
před 3 hodinami
Zelenskyj se jménem Ukrajiny hrdě přihlásil k nočnímu útoku na Moskvu
před 3 hodinami
Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli
před 4 hodinami
První Čech zdolal nejvyšší horu světa Mount Everest před 35 lety
před 5 hodinami
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
před 5 hodinami
Princ Harry se po útocích ozval kvůli antisemitismu v Británii
před 6 hodinami
Ledoví muži a poslední záchvěv zimy. Na horách opět bylo až 10 centimetrů sněhu
před 7 hodinami
Doporučení, připomínky i výtky. Klempíř se zákonem o ČT na řadě míst narazil
před 8 hodinami
Hantavirus se potvrdil u dalšího člověka z paluby MV Hondius
před 9 hodinami
Experti úspěšně zachránili lebku svaté Zdislavy, oznámila policie
před 10 hodinami
Eurovize má bulharskou vítězku. Žižka doplatil i na technické potíže
před 11 hodinami
Ukrajinci v noci útočili na Moskvu. Zemřeli nejméně tři lidé
před 12 hodinami
Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby
před 13 hodinami
Policie zasahovala v Chomutově. Muž se zbraní se procházel po městě
před 14 hodinami
Víkendové počasí bude za týden jiné, vyplývá z výhledu
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Slovinsko vs. Česko 3:2. Blamáž s outsiderem, rozhodlo prodloužení
včera
Poslední sbohem pro Oskara Petra. Rozloučit se přišli slavní hudebníci
včera
Pilotní provoz rychlosti 150 km/h na D3 se prodlužuje do konce roku
Ministerstvo dopravy rozhodlo o prodloužení pilotního provozu zvýšené nejvyšší dovolené rychlosti 150 km/h na vybraném úseku dálnice D3 mezi kilometry 84–131. Na základě dosavadního průběžného vyhodnocení bude pilotní režim prodloužen do konce letošního roku, aby bylo možné získat dostatek reprezentativních dat pro objektivní posouzení dopadů na bezpečnost a plynulost provozu.
Zdroj: Jan Hrabě