Ampatuan (útok v listopadu 2019)

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

Silné mrazy, které Česko sužují už několik dní, potrvají po zbytek týdne a dosáhnou v noci až -16 stupňů. Pak se podle ČHMÚ.cz ale rapidně oteplí, a to až na 12 stupňů nad nulou.

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

Německý kancléř Olaf Scholz na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že Ukrajině nelze nic diktovat a že Evropa musí nadále poskytovat Kyjevu podporu. Podle The Guardian zdůraznil, že žádná mírová dohoda nemůže být Ukrajině vnucena.

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odmítl probíhající jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války, pokud se jich Kyjev nebude účastnit. Podle jeho slov nemají taková jednání žádnou legitimitu a Ukrajina nebude respektovat žádné dohody, které budou uzavřeny bez její účasti.

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

Rumunsko a Česká republika vyjádřily svou nespokojenost s tím, že nebyly pozvány na mimořádný summit v Paříži, který svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Obě země se pevně staví za Ukrajinu a jejich vlády považují své vyloučení z jednání o evropské bezpečnosti za nepochopitelné a nespravedlivé.

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.