Cena Arnošta Lustiga

Prezident Joe Biden nedávno schválil dodávky protipěchotních min Ukrajině a povolil použití raket s dlouhým doletem na ruském území. Tato rozhodnutí přichází v době, kdy ruská armáda zaznamenává výrazné úspěchy na frontové linii, uvedl server BBC.

Bezpečnostní experti se pro EuroZprávy.cz shodli na tom, že si Kreml z různých důvodů nemůže dovolit použít na Ukrajině jaderné zbraně. Změnou jaderné doktríny se ale ruské vedení jednoznačně snaží o zastrašení Spojených států a NATO.

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

I když by Keir Starmer povolil Ukrajině použít britské střely Storm Shadow hluboko na ruském území, jejich efekt by byl pouze okrajový. Premiér se opakovaně vyhýbal odpovědi na tuto otázku během summitu G20, kde je světový názor na válku na Ukrajině a její ukončení stále rozdělený.

Do Česka přichází zima. Podle meteorologů z ČHMÚ.cz už dnes místy nasněží, a to i v nížinách. Podobná situace pak může panovat do konce týdne.

Opoziční hnutí ANO chce odvolat předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. Na sociální síti X to uvedla Alena Schillerová.

Rusko opět přitahuje globální pozornost změnou své jaderné doktríny, která nyní umožňuje použití nukleárních zbraní i v případě konvenčních útoků na ruské území. Tato změna přichází v kritickém okamžiku – jen dva dny poté, co USA povolily Ukrajině použití svých raket na cíle hluboko uvnitř Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí ostré kritice poté, co byl jeho poradce Eliezer Feldstein obviněn z úniku přísně tajných informací za účelem ovlivnění veřejného mínění ohledně vyjednávání o rukojmích. Uvedl to server CNN.

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Spojené státy nevidí potřebu měnit svou vlastní jadernou doktrínu, přestože ruský prezident Vladimir Putin formálně snížil práh pro použití jaderných zbraní. Podle představitelů Bílého domu tento krok Moskvy nevyžaduje úpravu amerického postoje. 

Evropští představitelé obrací svůj zrak směrem k Rusku poté, co byly v Baltském moři poškozeny dva podmořské internetové kabely. Incidenty, které podle některých indicií mohou být výsledkem sabotáže, přišly jen několik týdnů poté, co Spojené státy varovaly před možnými útoky Moskvy na kritickou podmořskou infrastrukturu.

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

Google čelí dalšímu zásahu ze strany amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ), které údajně plánuje požádat soud o nařízení prodeje Chromu – nejpopulárnějšího webového prohlížeče na světě. Tento návrh přichází poté, co soudce Amit Mehta v srpnu rozhodl, že Google má monopol na online vyhledávání.

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Ukrajina vypálila šest amerických raket ATACMS na zařízení v Brjanské oblasti na ruském území. Tento útok přichází po souhlasu administrativy prezidenta Joea Bidena, která Kyjevu povolila použít tyto zbraně s delším dosahem proti cílům uvnitř Ruska. Uvedl to server CNN.