Cena za demokracii Madeleine Albrightové

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková oznámila, že povede ukrajinskou delegaci na nadcházející konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku. Prezident Volodymyr Zelenskyj se této události nezúčastní kvůli vyostřujícímu se diplomatickému sporu se svým polským protějškem Karolem Nawrockým. 

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Policejní pátrání po nebezpečném ozbrojeném muži, které probíhalo od úterního rána, je u konce. Strážci zákona muže našli odpoledne v hlavním městě. Nyní budou zjišťovat veškeré okolnosti případu. 

O tom, že prezident Petr Pavel podal kompetenční žalobu na vládu kvůli rozhodnutí premiéra Andreje Babiše nezařadit ho do oficiální delegace na červencový summit NATO v Ankaře, už informují i světová média. Server Politico připomíná, že jde o další vyostření napjatých vztahů. Agentura Reuters uvádí, že podle Babiše se jedná o speciální summit.

Generální tajemník OSN António Guterres v hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že britská metropole se kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí, kterými jsou klimatická krize vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetická krize odhalující pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle něj společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev šéfa OSN se časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která zasáhla západní Evropu.

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

Krok prezidenta Petra Pavla podit kompetenční žalobu kvůli neumožnění účasti na summitu NATO vyvolal okamžité reakce napříč celou českou politickou scénou. Předseda vlády Andrej Babiš sice rozhodnutí hlavy státu respektuje, avšak podle svého vyjádření ho nepovažuje za dobré řešení vzniklé situace. Zcela opačný pohled mají zástupci dalších politických uskupení, kteří z vyhrocení sporu viní přímo současný vládní kabinet.

Prezident Petr Pavel v pondělí podal k Ústavnímu soudu kompetenční žalobu na vládu. Tento krok učinil v reakci na rozhodnutí kabinetu, které mu neumožňuje zúčastnit se červencového summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Hlava státu považuje postup vládních představitelů za zcela bezprecedentní a mimořádně nešťastný. Pavel se domnívá, že se vládní činitelé tímto způsobem pokoušejí omezit pravomoci, které mu jako prezidentovi přímo garantuje Ústava České republiky.

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

Britská média mají jasno o favoritovi na obsazení uvolněného premiérského postu, který opustí Keir Starmer, jenž v pondělí oznámil rezignaci. Nově zvolený labouristický poslanec Andy Burnham se však zřejmě nestane novým stranickým lídrem dříve než v polovině července. 

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

V Česku právě probíhá extrémně teplotně nadprůměrný týden, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další týdny už by měly být přece jen chladnější, zároveň se očekává prohlubování sucha. 

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

Česko už příští týden čeká první ze dvou červencových státních svátků, který u veřejnosti opět vyvolá tradiční otázku, zda jsou obchody otevřené. První z tuzemských obchodních řetězců již informoval zákazníky, zda jim bude k dispozici. 

Nynější sněmovní opozice se ve sporu ohledně složení české delegace na letošním summitu NATO postavila na stranu prezidenta Petra Pavla. Rozhodnutí Babišovy vlády označili někteří výrazní opoziční politici za trapné, nebezpečné a pomstychtivé. 

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

Česko zažívá zatím nejteplejší dny letošního roku, což s sebou nese i některá rizika. Policisté připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.