holocaust

V Jeruzalémě byl odhalen památník obléhání Leningradu, Putin vyzdvihl roli Rudé armády za války

Fórum o holokaustu provázejí rozbroje. Duda se urazil kvůli Putinovi

Jediným cílem světového fóra o holokaustu, které se dnes koná v Jeruzalémě za účasti řady světových státníků včetně českého premiéra, je připomenout oběti nacistických zločinů a spojit se v boji proti antisemitismu, nikoli zasahovat do politických sporů. Uvedl to dnes hlavní pořadatel akce a předseda Evropského židovského kongresu Moše Kantor. Podle něj je škoda, že se fóra neúčastní Polsko, jehož prezident odmítl přijet kvůli nedávným sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války.

Pieta k holokaustu. Zelenskyj a jeho delegace přenechali svá místa přeživším

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace se vzdali svých rezervovaných míst na dnešní vzpomínkové akci na počest obětí holokaustu a přenechali je lidem, kteří jej přežili.

Rivlin vyzval na recepci fóra o holocaustu k boji proti antisemitismu

Izraelský prezident Reuven Rivlin na dnešní recepci, již uspořádal ve své rezidenci v Jeruzalémě, vyzval světové státníky, aby se spojili v boji proti antisemitismu. Slavnostní večeři Rivlin pořádá pro nejvyšší politiky zhruba pěti desítek států, kteří přijeli na Světové fórum o holokaustu, pořádané u příležitost 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Slavnostní shromáždění se bude konat ve čtvrtek v jeruzalémském památníku obětí holokaustu Jad vašem.

Chamberlain nezradil jen Československo. Napospas Hitlerovi nechal i polské židy

Polští židé poslali v březnu 1939 obsáhlý telegram britskému ministerskému předsedovi Nevillovi Chamberlainovi se žádostí, aby jim umožnil emigrovat do tehdejší Palestiny. Žádali ho, aby ponechal oblast otevřenou pro polské židovstvo a umožnil mu uniknout před nacisty. Britové, kteří tehdy Palestinu spravovali, ale na žádost nereagovali.

Muž podezřelý z vyhlazování Židů za války občanství zpět nezíská

Nejvyšší soudní instance v Kanadě dnes odmítla znovu přehodnotit rozhodnutí úřadů odebrat kanadské občanství přistěhovalci z Ukrajiny, který je podezřelý z účasti na vyhlazování Židů za druhé světové války. Toto rozhodnutí kanadského nejvyššího soudu otevírá cestu k novému pokusu o vyhoštění nyní pětadevadesátiletého Helmuta Oberlandera, napsala agentura AFP.

Romové dostanou odškodnění za holokaust? Výzkum má zmapovat jejich předválečný majetek v Česku

V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.

Barbarství v Kyjevě? Židy rozhořčilo pojmenování ulic po kolaborantech

Ředitel Ukrajinského židovského výboru Eduard Dolynskyj ostře kritizoval úterní rozhodnutí poslanců kyjevského městského sněmu pojmenovat ulice ukrajinského hlavního města po kolaborantech s nacistickými okupanty. Podle Dolynského jde o "nepředstavitelné barbarské zneuctění" památky obětí holokaustu.

V Německu soudí bývalého esesáka (93). Usnadnil příšerné zabíjení židů, tvrdí žaloba

U zemského soudu v Hamburku dnes začal proces s bývalým příslušníkem nacistické ozbrojené organizace SS Brunem Deyem. Třiadevadesátiletý muž je obžalovaný z napomáhání k vraždám 5230 lidí, zejména Židů, v koncentračním táboře Stutthof na severu dnešního Polska.

Zemřel Marko Feingold (†106), nejstarší rakouský přeživší holokaustu

Ve věku 106 let zemřel ve čtvrtek rodák z Banské Bystrice Marko Feingold, který byl nejstarším rakouským přeživším holokaustu. Dnes o tom informovala agentura APA s odvoláním na prohlášení židovské obce v Salcburku, jejímž byl dlouholetým předsedou. Před druhou světovou válkou žil Feingold také v Praze, kam utekl před nacisty.

Hitler byl opravdu žid? O jeho původu existuje několik teorií

Vzhledem k tomu, že byl otec Adolfa Hitlera nemanželského původu, dodnes není zcela jasné, jestli byl nacistický diktátor, zodpovědný za židovskou genocidu, také židovského původu.

Romský holokaust: V Praze zavlály romské vlajky, Hřib a Čižinský varovali před nenávistí

Hlavní město si dnes připomnělo památku obětí romského holokaustu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další zástupci vedení města vyvěsili na budovu Nové radnice k jejich uctění romskou vlajku. V noci na 3. srpna před 75 lety bylo v Osvětimi zavražděno téměř 3000 Romů.

Svět si připomíná 75 let od vyvražďování Romů. Do Osvětimi zavítal i černošský pastor

Známý americký černošský baptistický pastor a bojovník za lidská práva Jesse Jackson dnes navštívil památník v Osvětimi na jihu Polska. V areálu někdejšího nacistického vyhlazovacího tábora si spolu s přeživšími připomíná vyvražďování Sintů a Romů. Informovala o tom dnes agentura AP.

Hrůzné svědectví holokaustu: V Rumunsku objevili další masový hrob z doby pogromů

Rumunská prokuratura začala prošetřovat nový případ nejspíš související s protižidovským pogromem v roce 1941. Nedaleko masového hrobu objeveného v roce 2010 u města Jasy byly totiž nalezeny další lidské ostatky, napsal server BalkanInsight. V Jasech na severovýchodě země bylo před téměř 80 lety zabito na 13.200 Židů. Jeden z nejhorších protižidovských pogromů v historii, který začal 27. června 1941, měli na svědomí místní policisté, četníci a vojáci.

Před 75 lety vyjel Kastnerův vlak. Zachránil stovky židů, organizátor akce dopadl zle

Téměř 1700 Židů se podařilo v červnu 1944 zachránit před deportací do koncentračních a vyhlazovacích táborů a téměř jistou smrtí díky vlaku, který byl vypraven z Budapešti do Švýcarska zásluhou maďarsko-židovského právníka a novináře Rudolfa Kastnera. Takzvaný Kastnerův vlak, jehož vypravení Kastner vyjednal s nacistou Adolfem Eichmannem výměnou za peníze a cennosti, odjel z Budapeští 30. června 1944. Někteří jeho pasažéři se do bezpečí ve Švýcarsku dostali v srpnu, většina pak v prosinci téhož roku.

Anne Franková? Tajemný deník ztracené dcerky Franze Kafky "promluvil"

Její deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu, pronásledovaných a zavražděných nacisty za druhé světové války.

Zemřel Semion Rosenfeld, poslední z vězňů v koncentračním táboře Sobibor

Ve věku 96 let dnes v Izraeli zemřel Semion Rosenfeld, poslední přeživší z nacistického vyhlazovacího tábora Sobibor. Informovala o tom agentura AFP. Nacisté v letech 1942 až 1943 v Sobiboru zavraždili na 250.000 lidí. Rosenfeld byl účastníkem povstání v Sobiboru a jak dnes řekl k jeho úmrtí ředitel Židovské agentury Isaak Herzog, stal se "hrdinou proti své vůli".

Fond obětem holokaustu má dostat 100 milionů, dotaci projedná vláda

Sto milionů korun na dalších pět let činnosti by měl dostat Nadační fond obětem holokaustu (NFOH), pokud vláda schválí požadavek, který jí v pondělí předloží ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Fond od roku 2002 udílí granty v sociální a zdravotní oblasti, přispívá na vzdělávání a na obnovu památek. Aktuálně pečuje o více než 350 osob přeživších holokaust.

Židy teprve čeká pravý holocaust, šokuje kazatel

Irsko zakázalo, aby baptistický pastor Steve Anderson, známý svými ostrými výroky na adresu homosexuálů a židů, vstoupil od země. Zařadilo se tak mezi další země, které kontroverzního amerického kazatele nechtějí vidět v jejich prostoru.

Česko si připomnělo hrůzy holokaustu, četla se jména obětí

Akce Veřejné čtení jmen dnes na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad uctila památku Židů a Romů, kteří byli zavražděni nacisty během druhé světové války. Zúčastnili se jí lidé z široké veřejnosti čtením jmen obětí holokaustu. Ze seznamu četl také pražský primátor Zdeněk Hřib, izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron a ministr zahraničí Tomáš Petříček. Vzpomínková akce se konala po celé zemi, například v Brně, Prostějově, Havlíčkově Brodě a Plzni. Čtení při 14. ročníku vzpomínkového dne Jom ha-Šoa organizoval Institut Terezínské iniciativy.