Polští židé poslali v březnu 1939 obsáhlý telegram britskému ministerskému předsedovi Nevillovi Chamberlainovi se žádostí, aby jim umožnil emigrovat do tehdejší Palestiny. Žádali ho, aby ponechal oblast otevřenou pro polské židovstvo a umožnil mu uniknout před nacisty. Britové, kteří tehdy Palestinu spravovali, ale na žádost nereagovali.
Celé znění telegramu v úterý otiskl portál The Times of Israel. Právě nyní se do Izraele sjíždějí státníci na mezinárodní fórum o holokaustu. Nacisté během něj vyvraždili na šest milionů Židů.
Pod telegramem jsou podepsány polská sjednocená sionistická organizace a polská organizace Agudas Israel.
Jak píše The Times of Israel, do konce roku 1938 se postavení Židů v Evropě dramaticky zhoršilo. V září Chamberlain podepsal mnichovskou dohodu, která umožnila Adolfu Hitlerovi zabrat pohraničí Československa. Britský premiér věřil, že politika ústupků přinese mír, avšak stal se pravý opak - Chamberlainova slabost dodala Hitlerovi odvahy a vedla k zahájení 2. světové války, píše izraelský server.
Po událostech Křišťálové noci, při níž byly v listopadu 1938 v nacistickém Německu, Rakousku a Sudetech vypáleny synagogy, židovské obchody i domy, se už nedalo o Hitlerových záměrech se Židy pochybovat.
Telegram však britskou vládu nepřesvědčil. V žádných vládních dokumentech není zmínka, že by se o telegramu vůbec jednalo, a není ani jisté, zda jej premiér nebo kdokoli v jeho úřadu četl. Britská vláda polským Židům nedala žádnou odpověď. Za ni lze považovat až Bílou knihu z května 1939 o nové britské politice v Palestině, která zavedla kvóty pro židovské přistěhovalce. Tento dokument omezil imigraci na příštích pět let na pouhých 75.000 Židů, což znamenalo rozsudek smrti pro ty Židy, kteří chtěli uprchnout před nacismem.
Začátkem roku 1945, v němž válka skončila, bylo podle The Times of Israel z 3,5 milionu polských Židů, kteří prosili Chamberlaina o pomoc o šest let dříve, naživu jenom 75.000.
Mezinárodní fórum o holokaustu se koná ve čtvrtek v Izraeli. Termín souvisí s 75. výročím osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Mezi pěti desítkami přítomných státníků bude i český premiér Andrej Babiš.
Související
80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
Lavrov obvinil Izrael z „oslavování nacismu“, a dostal ráznou odpověď
holocaust , židé , Izrael , historie
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě