Jaroslav Bašta

Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident, politický vězeň a signatář Charty 77.

Bašta vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Žatci a studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historickou archeologii, školu ale nemohl z politických důvodů dokončit. Angažoval se ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl ale propuštěn již v roce 1972.

Do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a poté jako technik. V roce 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. V osmdesátých a devadesátých letech byl vědecky činný v archeologii.

Po revoluci nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie do funkce ředitele odboru a stal se náměstkem ředitele tajné služby a předsedou Nezávislé komise FMV. Od roku 1994 je členem ČSSD a působil v jejím odborném zázemí. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny a zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho místopředseda a ve výboru organizačním. Byl rovněž předsedou komise pro kontrolu BIS. 

Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998, kdy působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Na poslanecký mandát rezignoval v září 2000. Poté působil jako velvyslanec v Ruské federaci a náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl velvyslancem na Ukrajině. 

V roce 2019 vystoupil z ČSSD a ve volbách do Evropského parlamentu tentýž rok už kandidoval jako lídr hnutí BOS (Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita) z pozice nestraníka, zvolen však nebyl. Následně se stal členem hnutí BOS, jeho místopředsedou a o rok později i prvním místopředsedou. Tentýž rok byl zvolen i předsedou. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl lídrem hnutí SPD v Pardubickém kraji a stal se opět poslancem.

Kandidaturu na prezidenta oznámilo hnutí SPD v roce 2022 a podpořilo ji podle ministerstva vnitra 20 poslanců SPD. Nominován byl předsedou SPD Tomiem Okamurou. V posledních letech v médiích hájil postoje Kremlu a kritizoval politiky, kteří přesuny ruských vojsk označovali za přípravu invaze na Ukrajinu. 

Bašta jako člen Sněmovny mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že západní dodávky zbraní a munice na Ukrajinu vedou k prodlužování konfliktu. Hnutí preferuje mírové řešení prostřednictvím diplomatického jednání. Souzní s návrhem hnutí SPD, aby se uskutečnilo referendum o odchodu České republiky z Evropské unie. Je také odpůrcem přijetí eura. V oblasti mezinárodních vztahů je jeho prioritou spolupráce se státy V4 a nejbližšími sousedy a je proti uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, eutanazie či zavedení trestu smrti.

* 15. květen 1948

Vzdělání: Střední všeobecně vzdělávací škola v Žatci, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Manželka: Dara Baštová

Nebyly nalezeny žádné články

* 15. květen 1948

Vzdělání: Střední všeobecně vzdělávací škola v Žatci, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Manželka: Dara Baštová

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda schválila novou antibiotickou strategii a jmenovala šéfa nového úřadu

Česko bude aktivně předcházet hrozbě narůstající rezistence obyvatel i zvířat vůči působení antibiotik. Počítá s tím nová strategie Národního antibiotického programu pro období 2026 až 2032, kterou dnes schválila Babišova vláda. Kabinet projednal také novou systemizaci pracovních míst státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců v pracovním poměru ve správních úřadech, která bude platit od 1. ledna 2027, a jmenoval ředitele nově vznikajícího Úřadu rozvoje území České republiky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Elon Musk

Musk se domnívá, že Američané před lety pomohli svrhnout Janukovyče

Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Přelomový verdikt: Myanmar se dopustil genocidy na menšině Rohingů, rozhodl ICJ

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v nizozemském Haagu v historickém a bezprecedentním verdiktu rozhodl, že se Myanmar dopustil genocidy na menšině Rohingů během vojenského tažení v roce 2017. Soud shledal úmysl zničit podstatnou část obyvatelstva Rohingů v Myanmaru, čímž uzavřel sedmiletý právní spor vnímaný jako zásadní celosvětovou zkoušku postupu vůči nejzávažnějším státním zločinům.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Kyjev i Evropa nejsou připraveny přijmout kompromisy, prohlásil Putin. Zeptal se, co bylo špatného na Jaltě

Ruský prezident Vladimir Putin promluvil po historickém trojstranném jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem k novinářům, přičemž označil setkání za důležitou kapitolu v dějinách diplomacie historického významu. Uvedl, že rozhovor proběhl ve zcela otevřené atmosféře, která přispěla k lepšímu vzájemnému porozumění, a že všichni tři státníci dospěli v řadě klíčových otázek přinejmenším ke vzájemnému pochopení, pokud ne přímo k dohodám.

před 5 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Trumpa přivítali vřele, Putina výrazně chladněji. Experti si všimli rozdílu v čínském přístupu

Americký prezident Donald Trump se během návštěvy čínského města Šen-čen na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) dočkal osobnějšího a výsadnějšího uvítání než ruský prezident Vladimir Putin, který do země přicestoval poté, co ukrajinské údery zničily střední silniční oblouk Krymského mostu. Rozdíly v přijetí obou státníků narušily obraz setkání rovných s rovnými, zatímco očekávání velkých dohod zůstala v úvodní den jednání nenaplněna.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Čína, Rusko a USA vydaly po setkání lídrů společné prohlášení o míru

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly po trojstranném setkání svých nejvyšších představitelů Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina a Donalda Trumpa společné prohlášení o míru. Dokument byl zveřejněn po jednání lídrů a navazuje na dřívější zprávy ruských státních agentur o tom, že společné prohlášení vyjde do hodiny.

před 7 hodinami

Dánsko, Kodaň

Dánsko definitivně posvětilo novou dohodu s USA ohledně Grónska

Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO. 

před 8 hodinami

Olej

Ukrajina hlásí problém. Ovládá třetinu světového trhu s olejem, teď výrobci zastavují jeden závod za druhým

Největší ukrajinští výrobci slunečnicového oleje pozastavili během několika dnů provoz svých závodů, což vedlo k prudkému omezení produkce této klíčové zemědělské komodity. Společnost Kernel, které patří značky Ščedryj Dar a Čumak, oznámila přerušení výroby kvůli výpadkům elektrického proudu a válečným rizikům. Své závody rovněž odstavily firmy Korolivskyj Smak, Delta-Vilmar a Potoky, přičemž společnost Bunge vlastnící značku Oleina zastavila provoz po ruském úderu z 16. listopadu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krymský most z výšky

Proč se Ukrajina tak dlouho snažila zničit Krymský most?

Ukrajinské ozbrojené síly uskutečnily sérii úspěšných útoků za použití dronů a s plnou podporou řízených střel, které zničily část silniční části Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem. Při nedělních a pondělních útocích se nejprve zhroutil jeden z oblouků mostu a následně i s příslušným úsekem dálnice zřítil do moře. Tato akce představuje již čtvrtý útok na strategické dopravní spojení od zahájení plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a navazuje na předchozí operace včetně bombového útoku v roce 2022 či námořních úderů.

před 10 hodinami

Trump dorazil do Číny na summit APEC

Jednání Trumpa s Putinem a Ťin-pchingem lídři označili za historické. Nešetřili chválou a úsměvy

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen společná trojstranná jednání. Jde o historicky vůbec první summit těchto tří mocností na nejvyšší úrovni, který se koná na okraj vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Samotní státníci označili setkání hned v jeho úvodu za přelomové.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Polsko: Ruská rozvědka chtěla zopakovat rok 1939. Plánovala útok, který chtěla svalit na Ukrajinu

Ruské zpravodajské služby údajně plánovaly na přelomu října a listopadu na polské hranici v blízkosti ruské exklávy Kaliningrad sabotážní operaci, kterou měly v úmyslu svalit na Ukrajinu. S odvoláním na anonymní zdroje blízké polským vojenským a bezpečnostním složkám to uvedl polský deník Rzeczpospolita. Tato tvrzení sice dosud nebyla nezávisle ověřena, avšak varování před připravovanou akcí obdržela Varšava od spojeneckých zpravodajských služeb. Polští bezpečnostní analytici rovněž sami identifikovali konkrétní znaky hrozby a disponovali informacemi o vybraných cílech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy