Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident, politický vězeň a signatář Charty 77.
Bašta vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Žatci a studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historickou archeologii, školu ale nemohl z politických důvodů dokončit. Angažoval se ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl ale propuštěn již v roce 1972.
Do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a poté jako technik. V roce 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu. V osmdesátých a devadesátých letech byl vědecky činný v archeologii.
Po revoluci nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie do funkce ředitele odboru a stal se náměstkem ředitele tajné služby a předsedou Nezávislé komise FMV. Od roku 1994 je členem ČSSD a působil v jejím odborném zázemí. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny a zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho místopředseda a ve výboru organizačním. Byl rovněž předsedou komise pro kontrolu BIS.
Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998, kdy působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Na poslanecký mandát rezignoval v září 2000. Poté působil jako velvyslanec v Ruské federaci a náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl velvyslancem na Ukrajině.
V roce 2019 vystoupil z ČSSD a ve volbách do Evropského parlamentu tentýž rok už kandidoval jako lídr hnutí BOS (Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita) z pozice nestraníka, zvolen však nebyl. Následně se stal členem hnutí BOS, jeho místopředsedou a o rok později i prvním místopředsedou. Tentýž rok byl zvolen i předsedou. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byl lídrem hnutí SPD v Pardubickém kraji a stal se opět poslancem.
Kandidaturu na prezidenta oznámilo hnutí SPD v roce 2022 a podpořilo ji podle ministerstva vnitra 20 poslanců SPD. Nominován byl předsedou SPD Tomiem Okamurou. V posledních letech v médiích hájil postoje Kremlu a kritizoval politiky, kteří přesuny ruských vojsk označovali za přípravu invaze na Ukrajinu.
Bašta jako člen Sněmovny mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že západní dodávky zbraní a munice na Ukrajinu vedou k prodlužování konfliktu. Hnutí preferuje mírové řešení prostřednictvím diplomatického jednání. Souzní s návrhem hnutí SPD, aby se uskutečnilo referendum o odchodu České republiky z Evropské unie. Je také odpůrcem přijetí eura. V oblasti mezinárodních vztahů je jeho prioritou spolupráce se státy V4 a nejbližšími sousedy a je proti uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, eutanazie či zavedení trestu smrti.
* 15. květen 1948
Vzdělání: Střední všeobecně vzdělávací škola v Žatci, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manželka: Dara Baštová
Nebyly nalezeny žádné články
* 15. květen 1948
Vzdělání: Střední všeobecně vzdělávací škola v Žatci, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Manželka: Dara Baštová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 5 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 6 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák