Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Rozhodnutí kanadské vlády představuje přímou reakci na padesátiprocentní cla, která Spojené státy zavedly na kanadské výrobky koncem minulého týdne. Kanadský ministr financí François-Philippe Champagne označil kanadskou odvetu za přiměřenou, strategickou a nezbytnou pro ochranu domácího hospodářství. Dodal, že tato americká opatření budou mít reálné dopady na kanadské pracovníky, podniky i celá společenství.

Seznam cílů kanadských odvetných opatření zahrnuje téměř devět set amerických produktů od oceli přes nábytek až po oděvy. Padesátiprocentnímu clu budou nově podléhat produkty z oceli a hliníku, ale také přírodní med, nábytek, kosmetika či bavlněná trička. Na další zboží, jako jsou domácí spotřebiče, mléčné výrobky nebo ryby, kanadská strana uplatní pětadvacetiprocentní sazbu, zatímco vybrané stroje a nástroje zatíží patnáctiprocentním clem.

Kanadské úřady při sestavování seznamu vybíraly zboží, které mohou kanadští spotřebitelé i firmy snadno nahradit z jiných zdrojů. Cílem tohoto postupu je minimalizovat hospodářské škody na domácím trhu. Vláda zároveň přikročila k vyčlenění dalších 7,5 miliardy kanadských dolarů na podpůrné programy pro postižená odvětví. Tyto finanční prostředky mají pomoci zamezit ztrátě pracovních míst a udržet ohrožené společnosti v provozu.

Napětí mezi oběma tradičními obchodními partnery se vyostřilo po pátečním nezdaru obchodních rozhovorů. Obě strany se navzájem obviňují z vznášení neúměrných požadavků na poslední chvíli. Bílý dům v oficiálním prohlášení uvedl, že byl připraven nabídnout Kanadě nejvýhodnější přístup na trh ze všech zemí světa, ale kanadská strana namísto partnerství zvolila ústupky a odmítavý postoj.

Americký prezident Donald Trump vyjádřil svou nespokojenost na sociálních sítích, kde obvinil Kanadu z dlouhodobého poškozování amerických zájmů. Ve svých příspěvcích označil Kanadu za mimořádně obtížného a neodůvodněně náročného partnera. Zároveň pohrozil dalším zvýšením cel na kanadské automobily na 50 procent od počátku nadcházejícího roku a navrhl symbolickou změnu názvu hraničního jezera Ontario.

Kanadský premiér Mark Carney reagoval na kroky Washingtonu prohlášením, ve kterém obvinil americkou administrativu ze snahy o zničení klíčových kanadských odvětví. Zvýšení nákladů v důsledku celního zatížení podle něj zasáhne dodavatelské řetězce, které se budovaly po celá desetiletí. Vyostřená rétorika vyvolává obavy z dlouhodobé obchodní války s největším obchodním partnerem země.

Představitelé kanadské provincie Ontario po úvodních ostrých výměnách názorů potvrdili zájem na dosažení výhodné dohody pro obě strany. Kanadská konzervativní opozice v reakci na vývoj požádala o zveřejnění úplného textu návrhu dohody, aby bylo jasné, z jakých důvodů jednání selhala. Průzkumy veřejného mínění v Kanadě naznačují, že většina obyvatel postoj své vlády vůči USA podporuje.

Soudobá obchodní roztržka staví do nejisté pozice také budoucnost trojstranné dohody o volném obchodu mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová v reakci na kolaps kanadsko-amerických jednání vyslala svého ministra hospodářství Marcela Ebrarda na krizová jednání do Washingtonu. Zástupci podnikatelského sféry na obou stranách hranice vyjadřují silné obavy z růstu spotřebitelských cen a celkového poškození severoamerické ekonomiky.