Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Klíčovým momentem parlamentní schůze se stalo opětné projednání návrhu poté, co jej vetoval prezident republiky Petr Pavel. Hlava státu své rozhodnutí zdůvodnila tím, že nová pravidla ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabují poslaneckou kontrolu nad nakládáním s veřejnými penězi. Vládní koalice disponuje v dolní komoře pohodlnou většinou 108 hlasů, díky čemuž určila pevný čas pro hlasování a prezidentovo veto podle pravděpodobně přehlasuje.

Sněmovní rozpravu zahájila ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, která předložený zákon před zákonodárci důrazně hájila. Prohlásila, že úprava je nezbytná k tomu, aby kabinet mohla sestavovat reálné, transparentní a odpovědné rozpočty pro nadcházející období. Ministryně odmítla prezidentovy výhrady a uvedla, že hlava státu svým vetem fakticky zablokovala hospodářský růst, obranyschopnost i plánované investice.

Hlavním důvodem k úpravě pravidel je podle představitelů vlády fakt, že podle dosud platné legislativy by byl schodek státního rozpočtu pro příští rok omezen hranicí 150 miliard korun. Takový limit je podle ministerstva financí nesestavitelný, jelikož by si vyžadoval drastické škrty, které by zasáhly ekonomiku. Projednávaná novela vládě umožní předložit nový rozpočet s vyšším schodkem, než je letošních 310 miliard korun, což kabinet plánuje učinit v nejbližších týdnech.

Předložený návrh přináší rozsáhlé změny v započítávání specifických výdajů do celkových rozpočtových rámců. Výdaje na obranu přesahující dvě procenta hrubého domácího produktu se podle novely nebudou do schválených výdajových limitů započítávat, přičemž tato výjimka má platit až do roku 2036. Podobný mechanizmus se uplatní také u investic do strategické infrastruktury. V případě zhoršené bezpečnostní situace navíc norma umožňuje vládě navýšit rozpočtové výdaje až o deset procent a provádět zásahy bez předchozího souhlasu sněmovního rozpočtového výboru.

Opoziční zástupci reagovali na vládní argumentaci ostrou kritikou a obvinili koalici z neodpovědného zadlužování země. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob upozornil, že Sněmovna nerozhoduje pouze o jednorázovém rozpočtu, ale o pravidlech, která ovlivní budoucí generace. Vládě vyčetl omezování parlamentní kontroly a předal ministryni financí seznam sedmi konkrétních dotazů k navrhovaným změnám.

Do diskuse se zapojili i další lídři opozičních stran, kteří poukazovali na riziko nekontrolovaného růstu státního dluhu. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček z ODS obvinil vládu z rušení základních pravidel rozpočtové kázně, zatímco šéf lidoveckých poslanců Marian Jurečka požadoval vyčíslení celkového dluhu, který plánuje současný kabinet vytvořit. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib varoval, že zvyšování zadlužení státu může občanům zprostředkovaně zdražit hypotéky a přinesl k řečnickému pultu symbolickou rekvizitu nadrozměrné kreditní karty.

Vicepremiér Karel Havlíček v reakci na vystoupení opozice uvedl, že vládní strategie směřuje k podpoře hospodářského růstu prostřednictvím masivních investic. Dále argumentoval nutností reagovat na inflační tlaky způsobené konfliktem na Blízkém východě. Poslanec Karel Haas z ODS však oponoval, že současný tempo růstu české ekonomiky nedokáže takto vysoké rozpočtové schodky a půjčky kompenzovat.

Opozice se při své argumentaci opírá také o vyjádření odborné veřejnosti a předních českých ekonomů. Předseda klubu TOP 09 připomněl otevřený dopis, pod který se podepsali například bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, bývalý premiér Jiří Rusnok nebo šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Dvacítka ekonomů v dokumentu varovala před zpochybňováním platných fiskálních pravidel a vyzvala k dodržování rozpočtové odpovědnosti.

Ministryně financí výhrady ekonomů i opozice odmítla a označila varování před růstem úroků a cen hypoték za nepodložené zastrašování. V rozpravě zdůraznila, že navrhované změny u výdajů na bezpečnost vycházejí z doporučení armádních složek a národních i aliančních cvičení. Podle Schillerové musí být stát schopen v krizových situacích reagovat pružně, aniž by ho svazovaly zdlouhavé schvalovací procedury.

Pětice opozičních stran, jimiž jsou ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09, deklarovala, že se s přehlasováním prezidentského veta nehodlá smířit. Zástupci těchto uskupení oznámili záměr napadnout schválenou novelu zákona u Ústavního soudu. Podle opozičních politiků byla zrušena klíčová pravidla rozpočtové kázně, což zakládá důvod pro soudní přezkum celé normy.