Josef Škvorecký

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že není prokázáno, že za výbuchy ve Vrběticích jsou zodpovědní Rusové. Fiala se stal terčem kritiky přímo ve vysílání a posléze i na sociálních sítích, kde se do něj opřel například expremiér Petr Fiala (ODS). 

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová adresovala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi nezvykle přímou výzvu, aby okamžitě přestal s výhrůžkami ohledně ovládnutí Grónska. 

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Česko čeká týden plný mrazivých extrémů, který vyvrcholí nebezpečným oteplením s rizikem ledovky. Podle aktuální předpovědi ČHMÚ.cz ovlivní počasí v prvních dnech příliv velmi studeného vzduchu, který srazí ranní teploty hluboko pod bod mrazu.

Venezuelská krize se přesouvá z bojiště přímo do soudních síní. Podle informací stanice CBS News mají sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Flores stanout již toto pondělí před federálním soudem na Manhattanu. Mluvčí soudu potvrdil, že slyšení je naplánováno na poledne místního času. Tento krok následuje poté, co byli oba zadrženi během bleskové operace amerických speciálních jednotek v Caracasu.

Česko se připravuje na první vlnu extrémních mrazů letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal oficiální výstrahu před silným mrazem, která vstupuje v platnost v noci na pondělí 5. ledna 2026 a potrvá minimálně do čtvrtečního rána 8. ledna.

Venezuela prochází dramatickým zvratem. Po dvanácti letech u moci byl v noci na sobotu 3. ledna 2026 dopaden a odvezen ze země prezident Nicolás Maduro. Operace amerických speciálních jednotek Delta Force, která si podle odhadů vyžádala nejméně 40 obětí, zanechala zemi v šoku a nejistotě. Ulice hlavního města Caracasu jsou v neděli 4. ledna nezvykle tiché, slyšet je jen zpěv ptáků a lidé se ven odvažují jen kvůli nákupu nejnutnějších zásob.

Vojenská operace Spojených států ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura, představuje zásadní zlom v moderní geopolitice. Podle analýzy prestižního magazínu Politico může tento krok spustit řetězovou reakci, která změní rovnováhu sil nejen v Latinské Americe, ale v globálním měřítku. Experti se shodují, že svět se právě ocitl v éře takzvané „Trumpovy doktríny“, která upřednostňuje přímou sílu a kontrolu nad surovinami před mezinárodním právem.

Prezident USA Donald Trump oznámil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad venezuelskými ropnými rezervami. Tento krok, který následuje po bleskovém dopadení Nicoláse Madura, má za cíl otevřít cestu obřím americkým korporacím k miliardovým investicím. Plánem je kompletní rekonstrukce tamního ropného průmyslu, který je po letech socialistického hospodaření v katastrofálním stavu.

Světovou politikou otřáslo dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými speciálními silami. Podle mezinárodního editora BBC Jeremyho Bowena tento krok ukazuje Trumpovu víru v neomezenou moc vlastní vůle, kterou podpořil hrubou vojenskou silou. Trump na tiskové konferenci v Mar-a-Lago sebevědomě prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu „řídit“ až do doby, než dojde k bezpečnému a řádnému předání moci.

Operace „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která vedla k dopadení venezuelského diktátora Nicoláse Madura přímo v jeho sídle, byla vyvrcholením měsíců špionáže a utajovaného plánování. Donald Trump po úspěšném úderu prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu „řídit“ po blíže neurčenou dobu, přičemž zdůraznil zájem o obrovské zásoby ropy a neodmítl ani možnost trvalejší vojenské přítomnosti.

Vztahy uvnitř nové vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se vyostřují. Přestože prezident Petr Pavel dal jasně najevo, že Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí jmenovat nechce, Andrej Babiš na jeho nominaci trvá. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je toto rozhodnutí stále aktuální a premiér ho hodlá hlavě státu oficiálně předložit. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce.

Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky poté, co v rozhovoru pro BBC odmítl jednoznačně odsoudit americký vojenský úder na Venezuelu a zajetí Nicoláse Madura. Opoziční strany i část jeho vlastních poslanců ho obviňují z přílišné podřízenosti administrativě Donalda Trumpa, zatímco Washingtonem otřásají spory o legálnost celé operace.

Světoví lídři reagují na dramatické události v Jižní Americe, kde Spojené státy během rozsáhlé vojenské operace zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Zatímco Washington oslavuje konec „narkoteroristického režimu“, značná část mezinárodního společenství vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušením státní suverenity a mezinárodního práva. Celý svět podle BBC nyní s napětím sleduje, zda tento bezprecedentní krok povede k demokratické transformaci, nebo uvrhne region do dlouhodobého chaosu.

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket směrem do moře. K provokaci došlo jen několik hodin předtím, než jihokorejský prezident Lee Jae Myung odletěl na plánovanou návštěvu Číny. Soul i Tokio útok ostře odsoudily jako porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN a ohrožení stability v celém regionu.