Libuše Šafránková patřila k nejoblíbenějším a nejpůvabnějším českým herečkám. Náklonnost publika i režisérů zajistil této usměvavé tmavovlásce kromě sympatického a stále mladistvého vzhledu i skvělý herecký projev, v němž dokázala spojit dívčí něhu s ženskou mazaností.
Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně, vyrostla v nedalekých Šlapanicích. Lásku k divadlu u ní zřejmě vzbudil otec, který připravoval čas od času v místní sokolovně ochotnická představení, od dětství chodila do různých dramatických kroužků. Po matce, která učila na oděvní průmyslovce, zase zdědila zálibu v navrhování šatů. Po studiu na brněnské konzervatoři se vydala do Prahy, kde začínala v Krejčově legendárním Divadle Za branou. V roce 1971 také debutovala ve filmu - jako Barunka v dvoudílném televizním filmu Babička v hlavní roli s Jarmilou Kurandovou.
V roce 1972, když Divadlo Za branou z politických důvodů režim zakázal, přešla Šafránková do Činoherního klubu, kde působila dalších 18 let. Tam se také potkala se svým budoucím manželem, o 13 let starším Josefem Abrhámem. Vzali se v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef, dnes režisér, scenárista a producent. Abrhám zemřel minulý měsíc ve věku 82 let.
Od roku 1992 byla dva roky členkou činohry Národního divadla. V 90. letech vytvořila Šafránková několik charakterních rolí ve filmech, například ve snímcích tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola či Kolja, za něhož dostala Českého lva za výkon v hlavní ženské roli. Herecký koncert spolu s Ondřejem Vetchým rozehrála v generačním příběhu z minulého režimu Báječná léta pod psa (1997) a laskavou maminku ztvárnila i v koprodukčním dramatu Všichni moji blízcí z roku 1999, jenž je poctou siru Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek židovských dětí z Československa.
Její pohádkový debut Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří k vrcholům české pohádkové tvorby a Vánoce si bez něj nedokáží představit diváci v České republice ani v Německu. Šafránková v roli Popelky jej jedinečně ozdobila svým něžným půvabem, temperamentem i vtipem. Snímek se dodnes těší oblibě také v řadě dalších zemí, například v Norsku, ve Španělsku či ve Spojených arabských emirátech.
Oblíbené jsou stále i další pohádky s Šafránkovou, například Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato či Malá mořská víla, v níž si zahrála se svou mladší sestrou Miroslavou. Populární jsou také její komedie ze 70. a 80. let, mimo jiné Jak utopit doktora Mráčka, Můj brácha má prima bráchu, Jára Cimrman ležící, spící či Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela. V jeho dalším snímku Vesničko má středisková ztvárnila záletnou manželku. V televizním filmu Silvestr svobodného pána z roku 1979 zase bavila diváky spolu s Abrhámem, stejně jako třeba v roce 1996 v televizním filmu Play Strindberg.
Babička dvou vnuků Šafránková se objevila i v několika seriálech, například Četnických humoreskách, pokračování Nemocnice na kraji města, Návsi či Gymplu s (r)učením omezeným. I po roce 2000 se objevovala v pohádkách, například jako královna v Kouzlu králů nebo jako hippie čarodějka ve filmu Micimutr.
(Zdroj: ČTK)
* 7. června 1953
† 9. června 2021
Manžel: Josef Abrhám (1976–2021)
Děti: Josef Abrhám
Nebyly nalezeny žádné články
* 7. června 1953
† 9. června 2021
Manžel: Josef Abrhám (1976–2021)
Děti: Josef Abrhám
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 51 minutami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 1 hodinou
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 2 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
včera
Ceny paliv na benzinkách prudce rostou. Vláda k zastropování zatím nepřistoupí, potvrdil Babiš
včera
S Mladićem se loučí tisíce lidí. Srbsko vystavilo ostatky válečného zločince navzdory varování EU
včera
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
včera
MANUÁL: Do komunálních voleb zbývá měsíc. Jak funguje specifický systém křížkování?
včera
Úspěch AfD ve volbách otřásá Německem i zbytkem Evropy
včera
Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají
včera
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
včera
Vítězství AfD oslavuje Trump i Rusko. Zásadní přelom v německé politice, varují experti
včera
Nejsilnější výsledek krajně pravicové strany od druhé světové války. AfD dosáhla ve volbách historického vítězství
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko historického volebního vítězství. Podle předběžných výsledků získala 44 procent hlasů, což představuje nejsilnější výsledek krajně pravicové strany v německých zemských volbách od druhé světové války. V parlamentu o 83 křeslech obsadí celkem 39 míst. K dosažení absolutní většiny, která je potřebná pro samostatné vládnutí, jí chybí pouhá tři křesla.
Zdroj: Libor Novák