Ani Trumpovi lidé už nevěří v úspěch. USA možná nezabrání Íránu v získání jaderných zbraní, přiznávají

I přes pesimistické vyhlídky Wright podle The Guardian zdůraznil, že Washington neruší diplomatická jednání a zůstává myšlence dohody stále otevřený. Hlavní úlohou amerických vojenských sil v oblasti Perského zálivu je v současné době zamezení íránskému vývozu energií. Spojené státy se tímto způsobem snaží vyvinout hospodářský tlak na stávající režim v Teheránu. Cílem této strategie je dosáhnout buď změny politického kurzu současného vedení, nebo kompletní obměny režimu.

Situace v Hormuzském průlivu zůstává nadále napjatá a ministr energetiky odmítl garantovat úplnou bezpečnost pro obchodní lodě bez vojenského doprovodu. Bezpečná plavba tankerů je podle něj v současnosti možná pouze v případě úzké spolupráce s americkým námořnictvem. Wright potvrdil, že lodní doprava v této klíčové tepně dosud nedosáhla úrovně před vypuknutím konfliktu. Některé přepravní společnosti se z bezpečnostních důvodů rozhodly tranzit tímto územím zcela zastavit.

Přítomnost amerického námořnictva v regionu je podle ministra aktuální nutností, která by však neměla ležet pouze na bedrech Spojených států. Washington očekává, že se do zajištění bezpečnosti mezinárodního obchodu postupně zapojí i další partnerské země. Wright uvedl, že s postupem času dochází k postupnému snižování íránských vojenských kapacit, zatímco schopnosti USA se zvyšují. Tento stav podle něj přetrvá do doby, než Írán změní svůj dosavadní postoj nebo dojde ke změně tamní vlády.

Prohlášení ministra energetiky ohledně bezpečnosti v průlivu částečně kontrastuje s vyjádřeními amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident opakovaně tvrdil, že plavidla mohou úžinou proplouvat bezpečně a že Spojené státy mají celou oblast pod kontrolou. Trump dokonce dříve nadnesl myšlenku přejmenovat tuto strategickou vodní cestu po sobě. Navzdory těmto tvrzením však v oblasti nadále dochází k vzájemným vojenským úderům mezi oběma stranami.

Podle údajů zjištěných deníkem New York Times se srpen stal pro obchodní plavidla v této oblasti nejsmrtelnějším měsícem od března. Námořnictvo Spojených států sice spolupracuje se zástupci zemí v Zálivu na postupném zvyšování počtu bezpečně převedených lodí, riziko však zůstává vysoké. Povolení k průjezdu si tak vyžaduje neustálé nasazení amerických ozbrojených sil. Bez jejich přímé ochrany není garantování bezpečnosti přepravy surovin možné.

Diplomatická jednání o íránském jaderném programu se ocitla na mrtvém bodě po krachu dočasné dohody z června. Tato dohoda měla původně ukončit vojenské operace, nepřinesla však trvalé urovnání konfliktu ani řešení budoucnosti íránského jaderného zařízení. To bylo v loňském roce těžce poškozeno při amerických leteckých úderech. Od té doby se nepodařilo nalézt společnou řeč, která by vedla ke stabilizaci vzájemných vztahů.

Vztah k probíhajícím bojům vyvolává diskuse i na samotné americké politické scéně ohledně toho, jak konflikt správně definovat. Zatímco ministr Wright potvrdil, že Spojené státy se nacházejí ve vojenském konfliktu, viceprezident JD Vance odmítl označení operace za plnohodnotnou válku. Prezident Trump následně Vance podpořil s tím, že jde pouze o menší vojenský konflikt, který pro Spojené státy nepředstavuje zásadní zásah.

Vojenský konflikt přesáhl hranici šesti měsíců a jeho rychlé ukončení se podle amerických politiků neočekává. Republikánský senátor John Kennedy vyjádřil předpoklad, že boje do listopadu pravděpodobně neskončí. Bývalý ministr obrany Leon Panetta navíc varoval, že konfrontace může trvat ještě výrazně déle.