U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu

Podle právních rozborů webu CNN nemá prezident ze své pozice ústavní pravomoc samostatně měnit názvy jednotlivých amerických států. Zatímco u geografických prvků, jako jsou vodní plochy či pohoří, může hlava státu ovlivnit jejich označení ve federálním systému geografických názvů, změna názvu spolkového státu podléhá odlišnému legislativnímu procesu. K oficiálnímu přejmenování státu by tak muselo dojít na základě rozhodnutí přímo na úrovni daného regionu.

Návrh vyvolal okamžitou reakci ze strany demokratické guvernérky Nového Mexika Michelle Lujan Grishamové, která snahu o změnu názvu rázně odmítla. Guvernérka uvedla, že název státu není předmětem žádné diskuse, a obvinila prezidenta ze snahy odvést pozornost veřejnosti. Podle jejích slov se Bílý dům snaží odvrátit pozornost od situace v Íránu a rostoucích cen pohonných hmot. Zatímco Bílý dům podle ní ztrácí čas kreslením do map, Nové Mexiko pokračuje v reálné práci pro své obyvatele, dodala guvernérka.

K věci se kriticky vyjádřil také demokratický senátor Martin Heinrich z Nového Mexika. Senátor na sociální síti X prohlásil, že existují tři geografické pojmy, které bude vždy nazývat jejich skutečnými jmény. Mezi tyto názvy zařadil Mexický záliv, Ontarijské jezero a právě stát Nové Mexiko. Původ názvu Nové Mexiko přitom sahá hluboko do historie a předchází samotnému vzniku Spojených států amerických.

Označení regionu pochází ze šestnáctého století z období španělské koloniální správy, kdy se používal výraz Nuevo México. Po připojení k území Spojených států v devatenáctém století byl tento název zachován a stát pod ním vstoupil do unie v roce 1912. Místní představitelé v této souvislosti zdůrazňují, že jméno státu v sobě nese generace historie, kultury a rodinných tradic.

Tento krok zapadá do širší řady geografických změn, které Donald Trump v rámci výkonu prezidentské funkce prosazuje. Koncem srpna podepsal výkonný příkaz k přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“ v oficiálních federálních databázích. K tomuto rozhodnutí došlo uprostřed vyostřené obchodní pře s Kanadou ohledně dovozních cel. Sousední Kanada i zástupci původních obyvatel jednostrannou změnu tradičního názvu odmítli.

Již v lednu 2025, bezprostředně po svém návratu do úřadu, podepsal Trump dekret o přejmenování Mexického zálivu na Americký záliv. Tento krok vyvolal značný odpor v Mexiku i spory ohledně zobrazování názvu na digitálních mapových platformách. Prezident se netají tím, že přejmenovávání významných míst považuje za způsob demonstrace prezidentské síly.

Krátce po podepsání dekretu týkajícího se Ontarijského jezera prezident naznačil, že by mohl své úsilí rozšířit i na světové oceány. Ve svém vystoupení zmínil, že po zálivu a jezeru chybí do řady ještě oceán. Na základě toho prohlásil, že by Spojené státy mohly zvážit změnu názvu Atlantského nebo Tichého oceánu, případně obou současně.