Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let

V roce 2028 by pak minimální mzda mohla vzrůst o další dva tisíce korun a dosáhnout částky 26 900 korun měsíčně. Výpočet pro nadcházející rok vychází ze schváleného koeficientu ve výši 44,6 procenta z odhadované průměrné mzdy 55 627 korun. Proti současné úrovni tak nejnižší výdělek stoupne o 11,2 procenta. Pro rok 2028 se počítá s koeficientem 45,8 procenta, přičemž konečná suma bude záviset na tehdejší prognóze průměrné mzdy.

Předložená úprava přímo ovlivní příjmy přibližně 181 tisíc lidí, což představuje zhruba pět procent všech zaměstnanců v České republice. V porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie má tuzemský nejnižší výdělek dlouhodobě třetí nejslabší kupní sílu. Dlouhodobým cílem předloženého opatření je, aby minimální mzda postupně dosáhla 47 procent průměrné mzdy, jak stanovuje zákoník práce. K tomuto cílovému stavu by se měla v souladu se zákonem dostat do roku 2029.

V soukromém sektoru bude uplatňování nových pravidel jednoznačné a zaměstnanec na plný úvazek nesmí obdržet méně než 24 900 korun hrubého. Ostatní mzdy pracovníků v soukromých firmách se však automaticky zvyšovat nebudou. Důvodem je skutečnost, že stupně zaručené mzdy odstupňované podle náročnosti práce byly v soukromé sféře zrušeny již v roce 2025. Zaměstnavatelé tak mají povinnost dodržet pouze tuto nejnižší zákonnou hranici.

Odlišná situace nastane ve veřejné sféře, kde dosud platí čtyři úrovně zaručeného platu. Při uplatnění nové minimální mzdy by se tyto úrovně pohybovaly v rozmezí od 24 900 do 39 840 korun. Vláda ovšem plánuje dosavadní systém od začátku nového roku nahradit novými pravidly. Nejnižší platový tarif po plánované změně nesmí klesnout pod úroveň minimální mzdy.

Nová úprava ve veřejném sektoru stanovuje, že mezi jednotlivými platovými třídami musí být zachován nejméně čtyřprocentní odstup. Z tohoto pravidla navíc platí výjimka pouze pro pedagogy a akademické pracovníky. Dosavadní stav v oblasti zaručených platů dlouhodobě čelil kritice ze strany odborových organizací. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí vypočítává měsíční minimální mzdu jako součin predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a schváleného koeficientu. Pravidelná úprava výše nejnižšího výdělku vychází z povinnosti kabinetu stanovovat tyto koeficienty každé dva roky. Zákoník práce tak určuje konkrétní mechanismus výpočtu, zatímco nařízení vlády stanovuje jeho parametrické nastavení. Nově schválené hodnoty minimální mzdy začnou platit od začátku ledna.

Kromě úpravy mezd schválila vláda také nařízení týkající se pravidelného střídání letního a zimního času. Podle přijatého dokumentu bude tento systém v České republice pokračovat i v následujících pěti letech. Letní čas bude až do roku 2031 začínat v tradičním termínu, kterým je poslední březnová neděle. Období letního času pak bude podle nařízení každoročně končit poslední nedělí v říjnu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v předložených podkladech uvedlo, že se v Evropské unii dosud neprokázal negativní vliv časového posunu na lidské zdraví. Odborníci v dosavadních sledováních popsali pouze krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Případná změna tohoto systému navíc není v samostatné pravomoci české vlády. Po jednání kabinetu to novinářům výslovně sdělil premiér Andrej Babiš.