Libuše Šafránková patřila k nejoblíbenějším a nejpůvabnějším českým herečkám. Náklonnost publika i režisérů zajistil této usměvavé tmavovlásce kromě sympatického a stále mladistvého vzhledu i skvělý herecký projev, v němž dokázala spojit dívčí něhu s ženskou mazaností.
Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně, vyrostla v nedalekých Šlapanicích. Lásku k divadlu u ní zřejmě vzbudil otec, který připravoval čas od času v místní sokolovně ochotnická představení, od dětství chodila do různých dramatických kroužků. Po matce, která učila na oděvní průmyslovce, zase zdědila zálibu v navrhování šatů. Po studiu na brněnské konzervatoři se vydala do Prahy, kde začínala v Krejčově legendárním Divadle Za branou. V roce 1971 také debutovala ve filmu - jako Barunka v dvoudílném televizním filmu Babička v hlavní roli s Jarmilou Kurandovou.
V roce 1972, když Divadlo Za branou z politických důvodů režim zakázal, přešla Šafránková do Činoherního klubu, kde působila dalších 18 let. Tam se také potkala se svým budoucím manželem, o 13 let starším Josefem Abrhámem. Vzali se v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef, dnes režisér, scenárista a producent. Abrhám zemřel minulý měsíc ve věku 82 let.
Od roku 1992 byla dva roky členkou činohry Národního divadla. V 90. letech vytvořila Šafránková několik charakterních rolí ve filmech, například ve snímcích tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola či Kolja, za něhož dostala Českého lva za výkon v hlavní ženské roli. Herecký koncert spolu s Ondřejem Vetchým rozehrála v generačním příběhu z minulého režimu Báječná léta pod psa (1997) a laskavou maminku ztvárnila i v koprodukčním dramatu Všichni moji blízcí z roku 1999, jenž je poctou siru Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek židovských dětí z Československa.
Její pohádkový debut Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří k vrcholům české pohádkové tvorby a Vánoce si bez něj nedokáží představit diváci v České republice ani v Německu. Šafránková v roli Popelky jej jedinečně ozdobila svým něžným půvabem, temperamentem i vtipem. Snímek se dodnes těší oblibě také v řadě dalších zemí, například v Norsku, ve Španělsku či ve Spojených arabských emirátech.
Oblíbené jsou stále i další pohádky s Šafránkovou, například Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato či Malá mořská víla, v níž si zahrála se svou mladší sestrou Miroslavou. Populární jsou také její komedie ze 70. a 80. let, mimo jiné Jak utopit doktora Mráčka, Můj brácha má prima bráchu, Jára Cimrman ležící, spící či Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela. V jeho dalším snímku Vesničko má středisková ztvárnila záletnou manželku. V televizním filmu Silvestr svobodného pána z roku 1979 zase bavila diváky spolu s Abrhámem, stejně jako třeba v roce 1996 v televizním filmu Play Strindberg.
Babička dvou vnuků Šafránková se objevila i v několika seriálech, například Četnických humoreskách, pokračování Nemocnice na kraji města, Návsi či Gymplu s (r)učením omezeným. I po roce 2000 se objevovala v pohádkách, například jako královna v Kouzlu králů nebo jako hippie čarodějka ve filmu Micimutr.
(Zdroj: ČTK)
* 7. června 1953
† 9. června 2021
Manžel: Josef Abrhám (1976–2021)
Děti: Josef Abrhám
Nebyly nalezeny žádné články
* 7. června 1953
† 9. června 2021
Manžel: Josef Abrhám (1976–2021)
Děti: Josef Abrhám
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
před 2 hodinami
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
před 3 hodinami
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
před 5 hodinami
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
před 6 hodinami
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
před 7 hodinami
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
před 8 hodinami
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
před 9 hodinami
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
před 10 hodinami
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
před 11 hodinami
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
před 11 hodinami
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
před 12 hodinami
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
před 13 hodinami
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
před 14 hodinami
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
před 14 hodinami
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
před 16 hodinami
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
včera
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
včera
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
včera
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
včera
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák