Libuše Šafránková

Libuše Šafránková patřila k nejoblíbenějším a nejpůvabnějším českým herečkám. Náklonnost publika i režisérů zajistil této usměvavé tmavovlásce kromě sympatického a stále mladistvého vzhledu i skvělý herecký projev, v němž dokázala spojit dívčí něhu s ženskou mazaností. 

Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně, vyrostla v nedalekých Šlapanicích. Lásku k divadlu u ní zřejmě vzbudil otec, který připravoval čas od času v místní sokolovně ochotnická představení, od dětství chodila do různých dramatických kroužků. Po matce, která učila na oděvní průmyslovce, zase zdědila zálibu v navrhování šatů. Po studiu na brněnské konzervatoři se vydala do Prahy, kde začínala v Krejčově legendárním Divadle Za branou. V roce 1971 také debutovala ve filmu - jako Barunka v dvoudílném televizním filmu Babička v hlavní roli s Jarmilou Kurandovou.

V roce 1972, když Divadlo Za branou z politických důvodů režim zakázal, přešla Šafránková do Činoherního klubu, kde působila dalších 18 let. Tam se také potkala se svým budoucím manželem, o 13 let starším Josefem Abrhámem. Vzali se v roce 1976 a rok nato se jim narodil syn Josef, dnes režisér, scenárista a producent. Abrhám zemřel minulý měsíc ve věku 82 let.

Od roku 1992 byla dva roky členkou činohry Národního divadla. V 90. letech vytvořila Šafránková několik charakterních rolí ve filmech, například ve snímcích tandemu Jana a Zdeňka Svěrákových Obecná škola či Kolja, za něhož dostala Českého lva za výkon v hlavní ženské roli. Herecký koncert spolu s Ondřejem Vetchým rozehrála v generačním příběhu z minulého režimu Báječná léta pod psa (1997) a laskavou maminku ztvárnila i v koprodukčním dramatu Všichni moji blízcí z roku 1999, jenž je poctou siru Nicholasi Wintonovi, zachránci stovek židovských dětí z Československa.

Její pohádkový debut Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka z roku 1973 patří k vrcholům české pohádkové tvorby a Vánoce si bez něj nedokáží představit diváci v České republice ani v Německu. Šafránková v roli Popelky jej jedinečně ozdobila svým něžným půvabem, temperamentem i vtipem. Snímek se dodnes těší oblibě také v řadě dalších zemí, například v Norsku, ve Španělsku či ve Spojených arabských emirátech.

Oblíbené jsou stále i další pohádky s Šafránkovou, například Princ a večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato či Malá mořská víla, v níž si zahrála se svou mladší sestrou Miroslavou. Populární jsou také její komedie ze 70. a 80. let, mimo jiné Jak utopit doktora Mráčka, Můj brácha má prima bráchu, Jára Cimrman ležící, spící či Slavnosti sněženek režiséra Jiřího Menzela. V jeho dalším snímku Vesničko má středisková ztvárnila záletnou manželku. V televizním filmu Silvestr svobodného pána z roku 1979 zase bavila diváky spolu s Abrhámem, stejně jako třeba v roce 1996 v televizním filmu Play Strindberg.

Babička dvou vnuků Šafránková se objevila i v několika seriálech, například Četnických humoreskách, pokračování Nemocnice na kraji města, Návsi či Gymplu s (r)učením omezeným. I po roce 2000 se objevovala v pohádkách, například jako královna v Kouzlu králů nebo jako hippie čarodějka ve filmu Micimutr.

(Zdroj: ČTK)