Nick Fuentes

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

Pražské Hlavní nádraží muselo být v úterý ráno evakuováno kvůli anonymnímu hlášení o uložení nástražného výbušného systému. 

Americká armáda provedla třetí noc v řadě útoky na vojenské cíle v Íránu. Velitelství US Central Command potvrdilo, že údery byly vedeny s cílem oslabit schopnosti Teheránu napadat obchodní lodní dopravu. K útokům byla použita přesná munice, která zasáhla vybraná stanoviště v klíčových oblastech.

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social oznámil, že Spojené státy s okamžitou platností obnovují námořní blokádu íránských přístavů v Hormuzském průlivu. Trump uvedl, že USA budou od nynějška působit jako strážce této klíčové vodní cesty.

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém pondělním tradičním projevu k ozbrojeným silám u příležitosti předvečera státního svátku 14. července prohlásil, že Francie splnila svůj závazek ke znovuvyzbrojení.

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

Německo se v Berlíně připojilo k Francii a předvolalo si ruského velvyslance kvůli kybernetickým a hybridním útokům, které Evropská unie připisuje Moskvě a které cílily na několik členských států a Ukrajinu. 

Ukrajina podnikla v noci na pondělí další vlnu útoků pomocí bezpilotních letounů s dlouhým doletem, které podle ruských úřadů zasáhly energetické a průmyslové objekty ve Stavropolském a Krasnodarském kraji. Rozsáhlému náletu desítek dronů čelila také Moskevská oblast. Podle vyjádření ruského ministerstva obrany zachytily a zničily systémy protivzdušné obrany celkem 342 ukrajinských bezpilotních letounů nad řadou ruských regionů, okupovaným Krymem a vodami Azovského a Černého moře. Kyjev se k těmto útokům bezprostředně nevyjádřil.

V centru Prahy, nedaleko stanice metra I. P. Pavlova, se krátce po poledni stala vážná dopravní nehoda. Podle prvotních informací se osobní automobil srazil s nemocničním sanitním vozem. Střet byl natolik silný, že sanitka po nárazu skončila převrácená na střeše přímo na tramvajových kolejích.

Odhaduje se, že vlna veder, která v červnu zasáhla Anglii a Wales, usmrtila během svého třídenního vrcholu přibližně 440 lidí denně. Během celého tohoto červnového období extrémních teplot a předchozí vlny veder v květnu přišlo předčasně o život kolem 2 700 obyvatel.