Nikki Du Plessis

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) pokračuje ve svém boji za obnovení dodávek ruské ropy. V pondělním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí EU. 

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že požádal sedm zemí, aby se zapojily do mezinárodní koalice, která má chránit bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Státy mají poskytnout válečné lodě, které budou doprovázet ropné tankery.  

Příští víkend přinese do České republiky stabilní a převážně slunečné počasí, které potěší milovníky jarních paprsků.

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.