Benedikt XVI., původním občanským jménem Joseph Ratzinger, je emeritní papež, který byl v letech 2005–2013 v pořadí 265. papežem.
Joseph Ratzinger se narodil 16. dubna 1927 v bavorském Marktlu nad Innem. V mládí byl krátce členem Hitlerjugend, kam se údajně musel ve 14 letech zapsat proti své vůli. Na konci války jej neminul wehrmacht, z něhož ovšem dezertoval a nakonec upadl do amerického zajetí. Po válce vystudoval teologii a filozofii v Mnichově, v roce 1951 byl vysvěcen na kněze. V roce 1959 získal profesuru na univerzitě v Bonnu, působil i v Münsteru, Tübingenu a Řeznu. V padesáti letech byl jmenován kardinálem.
Čistotu víry hlídal po boku Jana Pavla II. jako prefekt Kongregace pro nauku víry od roku 1981 až do dubna 2005, kdy se stal papežem. Pouhé tři měsíce nato umožnil výjimku z nepsaných pravidel a zahájil proces blahořečení Jana Pavla II., který ukončil blahoslavením v květnu 2011 na mši ve Vatikánu.
Jako rozbuška v islámském světě zapůsobil Benediktův projev v německém Řeznu v roce 2006, kdy citoval byzantského císaře ze 14. století: "Ukažte mi, co Mohamed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci jako příkaz šířit jeho víru mečem." Situaci se pak papež snažil uklidnit, když vyjádřil lítost s tím, že byl "bohužel špatně interpretován". Navštívil též mešity v Turecku, Jordánsku či Izraeli a setkal se s jordánským či saúdskoarabským monarchou.
Proslul ale i tím, že se nebránil moderním technologiím a používal Facebook či si nechal zavést vlastní videokanál na síti YouTube. Za téměř osm let v čele katolické církve mu pokazilo renomé několik afér. Asi největší během jeho pontifikátu bylo v roce 2009 rozvíření skandálu pedofilních zločinů, jichž se kněží v Irsku dopouštěli několik desítek let; záhy vycházely najevo podobné případy z dalších zemí, včetně papežova rodného Německa. Benedikt XVI., jenž požádal Boha a oběti těchto zločinů za odpuštění, byl též obviňován, že byl součástí zatajování těchto případů ještě před nástupem na papežský stolec.
Mnohé pobouřil Benedikt XVI. i tím, že v prosinci 2009 podepsal dekret k blahořečení papeže Pia XII., který působil za druhé světové války a byl kritizován, že neudělal vše, co bylo v jeho silách, aby pomohl zastavit vyhlazování Židů. V této souvislosti vzbudilo kritiku i Benediktovo rozhodnutí z roku 2009 rehabilitovat britského duchovního Richarda Williamsona, který popřel existenci plynových komor za holokaustu.
Známá je i aféra Vatileaks, jejíž protagonista, papežův majordomus Paolo Gabriele, byl v říjnu 2012 odsouzen na 18 měsíců do vězení za krádež tajných dokumentů, jež vynášel z Vatikánu. Na stránkách novin se tak objevily papežovy soukromé dopisy či další dokumenty údajně svědčící o mocenských šarvátkách církevních hodnostářů. K podmíněnému trestu byl odsouzen i informatik Claudio Sciarpelletti za napomáhání Gabrielemu. Oba papež omilostnil. Na podzim 2015 propukla kauza Vatileaks 2, za kterou dostal španělský kněz Lucio Ángel Vallejo Balda trest 18 měsíců vězení.
Benediktova rezignace v únoru 2013 byla přesto překvapením, stal se první hlavou katolické církve, která za posledních téměř 600 let ze své funkce odstoupila. V prohlášení vysvětlil, že dospěl k přesvědčení, že z důvodu stáří (v 85 letech) již nemá dost sil na dobré vykonávání své funkce.
Po svém odchodu z čela katolické církve získal úřad emeritního biskupa římského a žije v klášteře Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách. V čele římských katolíků stanul v březnu 2013 argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, který jako papež přijal jméno František a je symbolem méně dogmatické a otevřenější podoby církve.
* 16. dubna 1927
† 31. prosince 2022
Nebyly nalezeny žádné články
* 16. dubna 1927
† 31. prosince 2022
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 57 minutami
WHO reaguje na epidemii eboly v Africe. Z DR Kongo se rozšířila do Ugandy
před 2 hodinami
Policie řeší neuvěřitelný podvod. Žena uvěřila, že jí píše slavný zpěvák
před 2 hodinami
Moravec spustí nový projekt. Natáčet se má na Výstavišti
před 3 hodinami
Zelenskyj se jménem Ukrajiny hrdě přihlásil k nočnímu útoku na Moskvu
před 4 hodinami
Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli
před 4 hodinami
První Čech zdolal nejvyšší horu světa Mount Everest před 35 lety
před 5 hodinami
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
před 6 hodinami
Princ Harry se po útocích ozval kvůli antisemitismu v Británii
před 7 hodinami
Ledoví muži a poslední záchvěv zimy. Na horách opět bylo až 10 centimetrů sněhu
před 7 hodinami
Doporučení, připomínky i výtky. Klempíř se zákonem o ČT na řadě míst narazil
před 8 hodinami
Hantavirus se potvrdil u dalšího člověka z paluby MV Hondius
před 9 hodinami
Experti úspěšně zachránili lebku svaté Zdislavy, oznámila policie
před 11 hodinami
Eurovize má bulharskou vítězku. Žižka doplatil i na technické potíže
před 11 hodinami
Ukrajinci v noci útočili na Moskvu. Zemřeli nejméně tři lidé
před 12 hodinami
Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby
před 13 hodinami
Policie zasahovala v Chomutově. Muž se zbraní se procházel po městě
před 14 hodinami
Víkendové počasí bude za týden jiné, vyplývá z výhledu
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Slovinsko vs. Česko 3:2. Blamáž s outsiderem, rozhodlo prodloužení
včera
Poslední sbohem pro Oskara Petra. Rozloučit se přišli slavní hudebníci
včera
Pilotní provoz rychlosti 150 km/h na D3 se prodlužuje do konce roku
Ministerstvo dopravy rozhodlo o prodloužení pilotního provozu zvýšené nejvyšší dovolené rychlosti 150 km/h na vybraném úseku dálnice D3 mezi kilometry 84–131. Na základě dosavadního průběžného vyhodnocení bude pilotní režim prodloužen do konce letošního roku, aby bylo možné získat dostatek reprezentativních dat pro objektivní posouzení dopadů na bezpečnost a plynulost provozu.
Zdroj: Jan Hrabě