Petr Kramný

Petr Kramný (* 19. května 1978 Karviná) je Čech odsouzený za vraždu své šestatřicetileté manželky Moniky a osmileté dcery Kláry na dovolené v Egyptě. Trest vykonává ve Věznici Mírov.

Kauza vypukla poté, co byly 30. července 2013 v hotelovém pokoji v egyptské Hurgadě nalezeny dvě mrtvé české turistky - 36letá žena a její osmiletá dcera. Manžel, respektive otec zesnulých Petr Kramný prohlásil, že všichni tři trpěli střevními a žaludečními problémy. On sám byl krátce hospitalizován, byl mu odebrán cestovní pas.

Krátce poté, 3. srpna 2013, šéf nemocnice v Hurgadě Českému rozhlasu řekl, že žaludky zemřelých byly zcela rozleptané silným jedem. "Na 60 procent je za tím vražda, z níž je podezřelý právě manžel," sdělila Lidovým novinám egyptská policie. Ostatky zemřelých byly převezeny do Ostravy, kde je pitvali experti Ústavu soudního lékařství. Kramný se po třech měsících vrátil do Česka.

V lednu 2014 Kramný podstoupil test na detektoru lži, v únoru byl obviněn z dvojnásobné vraždy a Okresní soud v Karviné ho vzal do vazby. Tým českých kriminalistů poté odletěl do Egypta, tamní úřady případ odložily. Soudy odmítly Kramného žádosti o propuštění z vazby. V dubnu 2015 moravskoslezští kriminalisté uzavřeli případ s tím, že Kramný zavraždil manželku a dceru elektrickým proudem.

Proces s Kramným, který popřel jakýkoli podíl na úmrtí manželky a dcery, začal před Krajským soudem v Ostravě koncem června 2015. Státní zástupce Vít Legerský při čtení obžaloby řekl, že Kramný plánoval rozšířenou sebevraždu, nakonec však pro to nenašel dost odvahy. Znalci obžaloby vypověděli, že obě ženy zemřely na náhlé selhání srdce po zasažení elektrickým proudem. Znalec obhajoby, patolog, to později zpochybnil. V druhé část přelíčení, která začala v září 2015, znalec obhajoby uvedl, že manželku obžalovaného zabila spíše infekce a otrava, zásah elektrickým proudem ale zcela nevyloučil. Soud byl odročen kvůli rozporům znalců. Z revizního posudku vyplynulo, že vše ukazuje na zásah elektrickým proudem, otravu potravinami lze vyloučit.

V lednu 2016 soud uznal Kramného vinným z dvojnásobné vraždy elektrickým proudem a poslal ho na 28 let do vězení. Soud také rozhodl, že Kramný musí zaplatit příbuzným své manželky osm milionů korun. Kramný se odvolal, později se odvolal i státní zástupce. V červnu téhož roku Vrchní soud potvrdil Kramnému trest 28 let.

V prosinci 2016 soud uznal Kramného vinným z křivého obvinění. Policistu, který jej vyslýchal, Kramný obvinil, že se vůči němu dopustil násilí. Žádný trest ale soud Kramnému neuložil. Upustil od toho, protože 28 let vězení, jež už Kramný dostal za dvojnásobnou vraždu, je podle soudů trestem dostatečným.

V dubnu 2017 Nejvyšší soud zamítl Kramného dovolání v kauze dvojnásobné vraždy, neboť je považoval za zjevně neopodstatněné. Kramný poté podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ústavní soud v březnu 2018 zamítl stížnost Kramného na údajné pochybení v jeho kauze. Rozhodl o tom bez věcného projednání. V dubnu téhož roku pak Nejvyšší soud zamítl i dovolání Kramného v kauze křivého obvinění policisty.

V červnu 2017 Česká televize uvedla, že státní zástupkyně obžalovala z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku soudní znalce Radka Matlacha a Igora Fargaše, kteří svědčili v procesu s Kramným jako znalci obhajoby. Okresní soud v Ostravě jim udělil podmíněné tresty a pětiletý zákaz činnosti. Podle soudkyně Petry Ritterové oba vědomě zkreslili závěry posudku ve prospěch obžalovaného. Odvolací senát Krajského soudu v Ostravě poté opět udělil znalcům podmíněné tresty, Fargašovi trest lehce zmírnil, v případě Matlacha potvrdil původní trest. Loni verdikt potvrdil Nejvyšší soud a následně Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti znalců.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě v květnu 2020 rozhodlo, že policie bude v Kramného kauze znovu prověřovat i postup znalců obžaloby.

Kramný v červenci 2018 podal návrh na obnovu řízení. Loni v dubnu žádost o obnovení procesu stáhl. Jeho advokátka Jana Rejžková řekla, že žádost znovu podá později. Žádostí se měl soud zabývat 19. dubna 2021. Podle advokátky je důvodem stažení žádosti vypracování nových dodatků ke znaleckým posudkům. Obnovu řízení žádal Kramný a jeho matka. Rozhodovat měla soudkyně Renata Gilová. Právě její senát Kramného uznal vinným. Odsouzený muž proto namítal její podjatost a žádal jiný senát. Zabýval se tím i Ústavní soud, Kramný ale neuspěl.

(Zdroj: ČTK)

* 19. května 1978

Nebyly nalezeny žádné články

* 19. května 1978

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 1 hodinou

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 3 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 5 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 8 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

včera

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy