Princezna Fantaghiro

Evropská unie by měla využít kombinaci tlaku a vstřícnosti, aby přiměla prezidenta Donalda Trumpa ke zrušení nově uvalených cel, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro Politico. I přes selhání dosavadních zákulisních jednání věří, že Brusel stále může s Bílým domem uzavřít dohodu, která odvrátí hrozící transatlantickou obchodní krizi.

Evropské státy potřebují jasnou strategii ze strany Spojených států, pokud se Washington rozhodne stáhnout část svých vojenských kapacit z Evropy. V rozhovoru pro server Politico to prohlásil finský ministr obrany Antti Häkkänen, který zároveň varoval před možnými bezpečnostními riziky, jež by takový krok mohl přinést, zejména pro státy sousedící s Ruskem.

Ekonomická recese. Dvě slova, která dokážou rozvířit vody finančních trhů, otřást důvěrou spotřebitelů a vyvolat nervozitu ve vládních kruzích i mezi běžnými lidmi. Přestože se jedná o běžnou součást hospodářského cyklu, recese je obdobím, které s sebou téměř vždy přináší nejistotu, pokles životní úrovně a zásadní proměnu ekonomické atmosféry.

Spojené státy čelí historicky nejhoršímu začátku prezidentského období na akciových trzích. Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa a jeho agresivní celní politiky se dříve rostoucí burza dostává na hranici medvědího trhu – tedy propadu o 20 % oproti nedávnému maximu. Pokud trh uzavře v tomto pásmu, půjde o nejrychlejší pád z býčího na medvědí trh v historii indexu S&P 500, který sahá až do roku 1957.

Jamie Dimon, šéf americké banky JPMorgan Chase, ostře kritizoval novou celní politiku prezidenta Donalda Trumpa a varoval, že by mohla vést k růstu cen, zpomalení globální ekonomiky a oslabení postavení USA ve světě.

Švédské bezpečnostní složky řeší alarmující nový trend: děti ve věku 14 a 15 let se stávají nástrojem v rukou organizovaného zločinu, údajně podněcovaného íránskou vládou. Podle vyšetřování CNN byly nezletilé osoby zapojeny do několika pokusů o útok na izraelské velvyslanectví ve Stockholmu, přičemž nejméně jeden z těchto útoků zahrnoval střelbu a jiný pokus o výbuch.

Ukrajina usiluje o vstup do Evropské unie, zároveň však čelí obrovské výzvě poválečné obnovy. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě připomíná, že bez skutečných reforem, potlačení korupce a masivních zahraničních investic to nepůjde. Budoucnost země závisí na stabilitě, transparentnosti a mezinárodní podpoře.

Zatímco válka na Ukrajině nadále eskaluje, Spojené státy se ocitají pod drobnohledem kvůli váhavému postoji prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusku. Tři týdny poté, co Ukrajina s USA souhlasily s třicetidenním úplným příměřím, Moskva návrh odmítla a místo toho předložila vlastní požadavky. Na místo zklidnění fronty se Rusko vydalo opačnou cestou a pokračovalo v útocích na civilní cíle.

Britská burza zažila dnes ráno volný pád. Index FTSE 100 se během prvních minut obchodování propadl o 488 bodů, což představuje pokles o 6 %. Tím se dostal na úroveň 7566 bodů, nejnižší hodnotu od února 2024. Investoři se podle The Guardian obávají, že obchodní politika prezidenta USA Donalda Trumpa, konkrétně jeho tvrdé celní opatření, může světovou ekonomiku přivést do recese.

Pod hladinou Baltského moře zuří tichá válka. Evropské státy čelí rostoucím útokům na podmořské kabely přenášející elektřinu a internet, přičemž podezření často směřuje k Rusku. Tyto incidenty zatím nezpůsobily rozsáhlé výpadky, ale experti varují: může jít jen o předehru k mnohem závažnějším útokům.

Ukrajina je i nadále plně závislá na satelitní síti Starlink, kterou provozuje technologický magnát Elon Musk. Tato služba je pro ukrajinskou armádu během války s Ruskem zcela zásadní, neboť zajišťuje komunikaci na frontě, v nemocnicích či na vojenských základnách. Podle odborníků ale v současnosti neexistuje žádná jiná alternativa, která by se Starlinku vyrovnala.

Asijské burzy zažily v pondělí prudký pád, čímž ještě více prohloubily celosvětový propad akciových trhů, který vyvolala obchodní válka prezidenta Donalda Trumpa. Trhy reagovaly s obavami na nečekaně vysoká cla a tvrdou odvetu ze strany Číny.

Počasí se tento týden začne pozvolna oteplovat. Po krátké mrazivé epizodě denní maxima vyrostou podle ČHMÚ.cz až nad 20 stupňů.

Český showbyznys zasáhla mimořádně smutná zpráva. V neděli 6. dubna zemřela zpěvačka, herečka a moderátorka Anna Slováčková, dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka. Všichni jí drželi palce, když znovu a znovu bojovala se zákeřnou nemocí. Rakovina, kterou v minulosti již jednou porazila, se jí vrátila a stala se jí osudnou. Anička Slováčková odešla v pouhých 29 letech.

Lídr francouzské krajní pravice a předsedkyně strany Národní sdružení (Rassemblement National – RN) Marine Le Pen označila verdikt soudu, který jí na pět let zakázal kandidovat ve veřejných funkcích, za "čarodějnický hon". Podle ní se nejedná o spravedlnost, ale o politický akt. „Nevzdám se,“ prohlásila v neděli na demonstraci na náměstí Place Vauban nedaleko Eiffelovy věže před tisíci podporovatelů.

Semifinálová série mezi hokejisty brněnské Komety a pražskou Spartou pokračuje ve velkém tempu a po čtyřech duelech je znovu srovnáno. Sparta totiž ve čtvrtém utkání na ledě soupeře vybojovala těsné vítězství 1:0 a stav série je tak 2:2 na zápasy. Hrdiny večera byli útočník Michal Řepík, který skóroval už v první třetině, a brankář Jakub Kovář, jenž si připsal čisté konto díky 19 úspěšným zákrokům.

Vážným incidentem skončila v neděli odpoledne hádka v jednom z barbershopů v ulici Milady Horákové v Praze 7. Podle informací policie i záchranné služby byli při potyčce zraněni tři muži – dva z nich byli pobodáni, třetí utrpěl zranění hlavy. Jedním z vážně zraněných má být i známý pražský rapper, jehož jméno zatím nebylo oficiálně potvrzeno.

Napětí mezi britskou a izraelskou politikou eskalovalo poté, co byly dvě labouristické poslankyně – Yuan Yang a Abtisam Mohamed – zadrženy po příletu do Izraele a následně deportovány. Izrael je obvinil z plánů „šířit protiizraelskou nenávist“ a zpochybnil oficiální charakter jejich návštěvy. Incident vyvolal ostré reakce mezi britskými politiky, včetně ministra zahraničí Davida Lammyho, který krok izraelských úřadů označil za „nepřijatelný a kontraproduktivní“.

Nová obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolala po celém světě vlnu diplomatických reakcí. Poté, co vešly v platnost nové 10% cla na většinu dovozu do USA, oznámil ředitel Národní ekonomické rady Bílého domu Kevin Hassett, že více než 50 zemí již kontaktovalo americkou vládu s žádostí o jednání.