ptačí chřipka

Virus vysoce patogenní ptačí chřipky, který je za určitých okolností přenosný na člověka, se v českém chovu drůbeže poprvé objevil 20. června 2007, a to u uhynulých krocanů v Tisové na Orlickoústecku. Šlo o první případ u hospodářsky chovaných ptáků, ve volné přírodě se v ČR nemoc objevila již v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů, vždy u volně žijících labutí.

Již tehdy ptačí chřipka způsobila chovatelům na jihu Čech a Moravy až milionové ztráty, obvyklí zákazníci od nich nechtěli zvířata vykupovat. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. Ministerstvo zemědělství tehdy vyplatilo kompenzace za více než 50 milionů korun.

Znovu se nemoc v ČR vyskytla o deset let později a rozšířila se po celé zemi. V roce 2017 proto bylo na území ČR postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech. Kvůli nákaze bylo utraceno téměř 98.000 kusů drůbeže a z preventivních důvodů bylo v ochranném pásmu kolem prvních tří ohnisek v Jihomoravském kraji zlikvidováno dalších 20.590 kusů drůbeže. Stát vyplatil kompenzace za více než 22 milionů. Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. K 23. červnu Státní veterinární správa vyhlásila ČR za zemi bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Znovu veterináři ptačí chřipku objevili začátkem roku 2020. V roce 2020 byla potvrzena dvě ohniska, veterináři tehdy museli vybít kolem 137.000 ptáků. V červenci 2020 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ptačí chřipka vrátila. Nejprve byla potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku, ještě do konce loňského ledna se objevilo ohnisko v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila.

Loni v červenci sice ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září, ovšem tato situace nevydržela dlouho, už koncem září se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka v ČR znovu prokázala. Kvůli ptačí chřipce bylo loni utraceno 330.000 kusů drůbeže, šlo zejména o nosnice, husy a kachny v komerčních chovech i domácích zájmových chovech. Kromě zvířat bylo podle dat ministerstva zemědělství zlikvidováno také zhruba 2,35 milionu násadových vajec a 2,6 milionu konzumních vajec. Nákaza se dodnes objevila v 58 ohniscích a projevila se například na poklesu chovů hus. Letos se narodilo 139.218 housat, což je meziročně o 24 procent méně.

Letos bylo v ČR do května postupně vyhlášeno deset ohnisek ptačí chřipky. První dvě se objevila v malochovech 4. ledna na Znojemsku a na Lounsku. Dalších osm ohnisek bylo v komerčních chovech i v neevidovaných malochovech. Naposledy bylo ohlášeno ohnisko ptačí chřipky 14. dubna v obci Plánice na Klatovsku. V květnu se Česko opět stalo oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky. Ministerstvo za rok 2021 a letošní rok dohromady vyplatilo k letošnímu červnu kompenzace za více než 196 milionů korun.

(Zdroj: ČTK)

Nebyly nalezeny žádné články

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety

Americká armáda provedla třetí noc v řadě útoky na vojenské cíle v Íránu. Velitelství US Central Command potvrdilo, že údery byly vedeny s cílem oslabit schopnosti Teheránu napadat obchodní lodní dopravu. K útokům byla použita přesná munice, která zasáhla vybraná stanoviště v klíčových oblastech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy