Virus vysoce patogenní ptačí chřipky, který je za určitých okolností přenosný na člověka, se v českém chovu drůbeže poprvé objevil 20. června 2007, a to u uhynulých krocanů v Tisové na Orlickoústecku. Šlo o první případ u hospodářsky chovaných ptáků, ve volné přírodě se v ČR nemoc objevila již v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů, vždy u volně žijících labutí.
Již tehdy ptačí chřipka způsobila chovatelům na jihu Čech a Moravy až milionové ztráty, obvyklí zákazníci od nich nechtěli zvířata vykupovat. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. Ministerstvo zemědělství tehdy vyplatilo kompenzace za více než 50 milionů korun.
Znovu se nemoc v ČR vyskytla o deset let později a rozšířila se po celé zemi. V roce 2017 proto bylo na území ČR postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech. Kvůli nákaze bylo utraceno téměř 98.000 kusů drůbeže a z preventivních důvodů bylo v ochranném pásmu kolem prvních tří ohnisek v Jihomoravském kraji zlikvidováno dalších 20.590 kusů drůbeže. Stát vyplatil kompenzace za více než 22 milionů. Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. K 23. červnu Státní veterinární správa vyhlásila ČR za zemi bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE).
Znovu veterináři ptačí chřipku objevili začátkem roku 2020. V roce 2020 byla potvrzena dvě ohniska, veterináři tehdy museli vybít kolem 137.000 ptáků. V červenci 2020 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ptačí chřipka vrátila. Nejprve byla potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku, ještě do konce loňského ledna se objevilo ohnisko v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila.
Loni v červenci sice ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září, ovšem tato situace nevydržela dlouho, už koncem září se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka v ČR znovu prokázala. Kvůli ptačí chřipce bylo loni utraceno 330.000 kusů drůbeže, šlo zejména o nosnice, husy a kachny v komerčních chovech i domácích zájmových chovech. Kromě zvířat bylo podle dat ministerstva zemědělství zlikvidováno také zhruba 2,35 milionu násadových vajec a 2,6 milionu konzumních vajec. Nákaza se dodnes objevila v 58 ohniscích a projevila se například na poklesu chovů hus. Letos se narodilo 139.218 housat, což je meziročně o 24 procent méně.
Letos bylo v ČR do května postupně vyhlášeno deset ohnisek ptačí chřipky. První dvě se objevila v malochovech 4. ledna na Znojemsku a na Lounsku. Dalších osm ohnisek bylo v komerčních chovech i v neevidovaných malochovech. Naposledy bylo ohlášeno ohnisko ptačí chřipky 14. dubna v obci Plánice na Klatovsku. V květnu se Česko opět stalo oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky. Ministerstvo za rok 2021 a letošní rok dohromady vyplatilo k letošnímu červnu kompenzace za více než 196 milionů korun.
(Zdroj: ČTK)
Nebyly nalezeny žádné články
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák