ptačí chřipka

Virus vysoce patogenní ptačí chřipky, který je za určitých okolností přenosný na člověka, se v českém chovu drůbeže poprvé objevil 20. června 2007, a to u uhynulých krocanů v Tisové na Orlickoústecku. Šlo o první případ u hospodářsky chovaných ptáků, ve volné přírodě se v ČR nemoc objevila již v březnu 2006 u Hluboké na Vltavou, poté bylo zaznamenáno dalších 13 výskytů, vždy u volně žijících labutí.

Již tehdy ptačí chřipka způsobila chovatelům na jihu Čech a Moravy až milionové ztráty, obvyklí zákazníci od nich nechtěli zvířata vykupovat. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech. Ministerstvo zemědělství tehdy vyplatilo kompenzace za více než 50 milionů korun.

Znovu se nemoc v ČR vyskytla o deset let později a rozšířila se po celé zemi. V roce 2017 proto bylo na území ČR postupně vyhlášeno 39 ohnisek ptačí chřipky v chovech. Kvůli nákaze bylo utraceno téměř 98.000 kusů drůbeže a z preventivních důvodů bylo v ochranném pásmu kolem prvních tří ohnisek v Jihomoravském kraji zlikvidováno dalších 20.590 kusů drůbeže. Stát vyplatil kompenzace za více než 22 milionů. Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. K 23. červnu Státní veterinární správa vyhlásila ČR za zemi bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Znovu veterináři ptačí chřipku objevili začátkem roku 2020. V roce 2020 byla potvrzena dvě ohniska, veterináři tehdy museli vybít kolem 137.000 ptáků. V červenci 2020 Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oficiálně uznala ČR za zemi bez ptačí chřipky. O půl roku později se ptačí chřipka vrátila. Nejprve byla potvrzena u dvou uhynulých labutí na rybníku na Písecku, ještě do konce loňského ledna se objevilo ohnisko v malochovu drůbeže na Táborsku a choroba se dále rozšířila.

Loni v červenci sice ČR zažádala o uznání statusu země bez výskytu ptačí chřipky, který získala 1. září, ovšem tato situace nevydržela dlouho, už koncem září se zhruba po čtyřech měsících ptačí chřipka v ČR znovu prokázala. Kvůli ptačí chřipce bylo loni utraceno 330.000 kusů drůbeže, šlo zejména o nosnice, husy a kachny v komerčních chovech i domácích zájmových chovech. Kromě zvířat bylo podle dat ministerstva zemědělství zlikvidováno také zhruba 2,35 milionu násadových vajec a 2,6 milionu konzumních vajec. Nákaza se dodnes objevila v 58 ohniscích a projevila se například na poklesu chovů hus. Letos se narodilo 139.218 housat, což je meziročně o 24 procent méně.

Letos bylo v ČR do května postupně vyhlášeno deset ohnisek ptačí chřipky. První dvě se objevila v malochovech 4. ledna na Znojemsku a na Lounsku. Dalších osm ohnisek bylo v komerčních chovech i v neevidovaných malochovech. Naposledy bylo ohlášeno ohnisko ptačí chřipky 14. dubna v obci Plánice na Klatovsku. V květnu se Česko opět stalo oficiálně zemí bez výskytu ptačí chřipky. Ministerstvo za rok 2021 a letošní rok dohromady vyplatilo k letošnímu červnu kompenzace za více než 196 milionů korun.

(Zdroj: ČTK)

Nebyly nalezeny žádné články

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 2 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 3 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy