Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu poté, co Budapešť opakovaně blokovala životně důležitou finanční pomoc pro Ukrajinu. Předseda Evropské rady António Costa se nechal slyšet, že je naprosto nepřijatelné, aby kdokoli vydíral evropské instituce. K napětí přispívají i podezření, že maďarská diplomacie udržuje nadstandardní vztahy s Moskvou přímo během unijních summitů. Pokud Orbán příští měsíc zvítězí, jsou diplomaté podle svých slov připraveni „přestat jednat v rukavičkách“ a nasadit kreativnější metody, jak maďarský vliv eliminovat.

První zvažovanou možností je zásadní reforma hlasovacího systému. Unie by mohla rozšířit používání kvalifikované většiny i na citlivé oblasti, jako je zahraniční politika nebo dlouhodobý rozpočet, kde je dnes vyžadována jednomyslnost. To by zbavilo Maďarsko jeho nejsilnější zbraně – práva veta. Historický precedens už existuje z roku 2023, kdy byl Orbán tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem vyzván, aby během klíčového hlasování o Ukrajině opustil sál, čímž byla formálně zachována jednota zbylých členů.

Další strategií je vytvoření takzvané „vícerychlostní Evropy“. Tento model by umožnil skupinám ochotných států postupovat v integraci a společných projektech bez ohledu na odpor jednotlivců. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že pokud nedostatek pokroku u všech 27 států ohrozí konkurenceschopnost Evropy, nebude váhat využít mechanismy posílené spolupráce menších skupin.

Velmi reálnou hrozbou pro Budapešť je stupňování finančního tlaku. Evropský komisař Michael McGrath potvrdil, že v návrhu nového dlouhodobého rozpočtu je již zakotvena přísnější podmíněnost. Pokud stát porušuje principy právního státu, může dojít k úplnému zastavení plateb. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka však kontruje tím, že pokud Maďarsko nebude mít k fondům přístup, nemá žádný důvod takový rozpočet vůbec schválit.

V záloze zůstává také pověstná „jaderná varianta“ v podobě článku 7 Smlouvy o EU, který umožňuje pozastavit členskému státu hlasovací práva. Tento proces byl sice zahájen již v roce 2018, ale dosud uvízl na mrtvém bodě. K jeho dotažení je totiž nutný souhlas všech ostatních členů, a v Bruselu panuje přesvědčení, že minimálně Slovensko pod vedením Roberta Fica by takový krok zablokovalo.

Nejdramatičtější, i když právně nejhůře proveditelnou možností, je úplné vyloučení Maďarska z EU. Ačkoliv evropské smlouvy s takovým krokem explicitně nepočítají, v kuloárech se začínají objevovat právní úvahy o tom, jak by se zbytek unie mohl od Maďarska „odstřihnout“. Odpůrci tohoto radikálního řešení však varují, že vyhoštění Maďarska by zemi definitivně vehnalo do ruské sféry vlivu.

Maďarsko se v současnosti potýká s vysokou inflací a ekonomickými potížemi, což se odráží i v předvolebních preferencích. Podle aktuálních dat Poll of Polls ztrácí Orbánův Fidesz na stranu Tisza devět procentních bodů. I tak je ale EU v pohotovosti, protože Orbán je považován za jednoho z nejzkušenějších a nejchytřejších politických stratégů u jednacího stolu, který přesně ví, kde leží hranice únosnosti.

Celý spor má i hlubší rovinu založenou na vzájemné důvěře, která je podle mnoha diplomatů nenávratně poškozena. Maďarsko je v Bruselu vnímáno jako „trojský kůň“, který podkopává základy společné spolupráce. Pokud by tedy příští měsíc obhájil mandát, debata o jeho dalším setrvání u rozhodovacího stolu nabere zcela novou dynamiku.

Očekává se, že nadcházející irské předsednictví Rady EU, které začíná v červenci, bude muset tyto konflikty řešit hned při vyjednávání o budoucím finančním rámci. Ať už volby v Maďarsku dopadnou jakkoli, vztah mezi Budapeští a zbytkem unie již pravděpodobně nikdy nebude stejný jako dřív. Bruselské instituce dávají jasně najevo, že éra nekonečných ústupků skončila.