Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Současná situace v Íránu odčerpává americké vojenské zásoby mnohem rychleji, než se předpokládalo. Intenzita bojů vede k tomu, že některé druhy kriticky důležité munice docházejí a Pentagon je nucen činit bolestivé kompromisy. Strategické priority Washingtonu se tak v reálném čase posouvají směrem k zajištění vlastních operací v Perském zálivu.

Možný odklon vojenské pomoci představuje pro Ukrajinu značné riziko. Kyjev je v boji proti ruské agresi životně závislý na plynulých dodávkách západní techniky a střeliva. Pokud by došlo k výraznému omezení nebo zpoždění těchto dodávek, mohlo by to přímo ovlivnit schopnost ukrajinské armády držet frontové linie a provádět útočné operace.

Vojenští analytici upozorňují, že Spojené státy narážejí na limity svého obranného průmyslu. Výroba moderních zbraní nedokáže držet krok se spotřebou ve dvou velkých konfliktech současně. Pentagon se tak dostává do bodu, kdy musí volit mezi podporou strategického partnera v Evropě a přímým nasazením vlastních sil na Blízkém východě.

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v minulosti opakovaně navštěvoval vojenské základny a logistická centra v Evropě, jde o velmi nepříznivou zprávu. Ukrajinská diplomacie se dlouhodobě snaží zdůrazňovat, že bezpečnost Evropy je nedělitelná a oslabení Ukrajiny by mělo globální následky. Americké vnitřní debaty o prioritách však ukazují, že Washington musí primárně hasit požár, ve kterém figurují jeho vlastní jednotky.

Zvažované přesměrování pomoci se týká především techniky, která je univerzálně použitelná v obou typech konfliktů. Jde o systémy protivzdušné obrany, přesně naváděnou munici a dělostřelecké granáty. Právě tyto položky jsou v současnosti nejžádanějším zbožím na globálním trhu se zbraněmi a jejich zásoby jsou v celém NATO na historických minimech.

Zatímco diskuse v Pentagonu probíhají za zavřenými dveřmi, vlivní američtí zákonodárci už vyjadřují obavy. Někteří varují, že upřednostnění Blízkého východu na úkor Ukrajiny by mohlo vyslat Rusku signál slabosti. Jiní naopak argumentují, že Spojené státy nesmí dopustit ohrožení vlastních vojáků v Iránu kvůli nedostatku vybavení.

Situace poukazuje na širší problém americké globální strategie. Washington se dlouhodobě snaží udržet vliv ve více regionech světa, ale souběžné konflikty v Evropě a na Blízkém východě vyčerpávají i tak obrovské zdroje, jakými disponuje americká armáda. Obnova skladových zásob potrvá roky, což znamená, že podobné debaty o rozdělování pomoci budou v budoucnu stále častější.

Konečné rozhodnutí o přesměrování vojenské pomoci zatím nepadlo, ale už samotný fakt, že o něm Pentagon uvažuje, mění dynamiku mezinárodních vztahů. Pro spojence USA v Evropě i Asii je to jasné varování, že americké kapacity nejsou bezedné a že v krizových momentech bude Washington vždy upřednostňovat své bezprostřední národní zájmy a bezpečnost vlastních ozbrojených sil