Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Ozbrojenci z Jemenu začali útočit na komerční plavidla v úžině Bab-al-Mandab, která je klíčovou branou pro lodě opouštějící Rudé moře směrem do Indického oceánu. Pokud by se rebelům podařilo tuto cestu ochromit, svět by přišel i o poslední zbývající „záchranné lano“. Podle analytiků ze společnosti Energy Aspects by jakékoliv narušení saúdského exportu z Rudého moře okamžitě vyvolalo další drastický tlak na růst cen ropy.

Objem ropy přepravované přes Janbu v posledních dvou týdnech dosáhl 4,6 milionu barelů denně, což je trojnásobek průměru z roku 2025. Ačkoliv to plně nenahradí 15 milionů barelů, které denně chybí kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu, v současném extrémně citlivém trhu hraje každý barel roli. Další blokáda by mohla způsobit nejen růst cen, ale i akutní nedostatek paliv v mnoha částech světa.

Cena ropy Brent se od začátku války s Íránem, tedy od konce února, zvýšila o závratných 50 % a v pondělí se obchodovala kolem 110 dolarů za barel. Odborníci z konzultační společnosti Rystad Energy varují, že pokud se úžina Bab-al-Mandab stane pro tankery příliš nebezpečnou, cena ropy Brent pravděpodobně během několika měsíců překoná hranici 150 dolarů za barel. Uzavření této cesty by podle nich vedlo k rychlému kolapsu celého distribučního systému.

Hutuští představitelé se netají tím, že uzavření úžiny považují za schůdnou možnost, za jejíž následky ponesou vinu „američtí a izraelští agresoři“. K dispozici mají široký arzenál zbraní, včetně dronů a protilodních střel, které představují pro obří tankery smrtelné nebezpečí. Již v sobotu povstalci odpálili dvě rakety směrem na Izrael, čímž potvrdili svůj aktivní vstup do bojů.

Nejtvrdší dopad by případná blokáda měla na Asii, která je na dodávkách z Blízkého východu závislá zhruba ze 60 %. Většina ropy, která v současnosti opouští saúdský přístav Janbu, směřuje právě na asijské trhy. Tamní vlády už nyní zavádějí drastická úsporná opatření. Filipíny vyhlásily stav energetické nouze a zkrátily pracovní týden na čtyři dny, zatímco Jižní Korea radí svým občanům, aby se méně sprchovali.

Pokud by se trasa přes Bab-al-Mandab stala neprůchodnou, lodě směřující do Asie by musely volit neuvěřitelně dlouhou objížďku. Musely by proplout Suezským průplavem do Středozemního moře, obeplout celou Afriku a teprve poté se vydat přes Indický oceán. Taková cesta by prodloužila dodávky o několik týdnů, což by v asijských zemích, kterým už v dubnu začnou docházet skladové zásoby, vyvolalo kritický nedostatek.

Situace je o to vážnější, že v březnu vzrostl objem ropy procházející touto úžinou o 21 % oproti únoru, což z každého tankeru dělá lákavý cíl pro povstalecké útoky. Saúdská Arábie by v případě blokády mohla být nucena upřednostnit dodávky pro bližší Evropu, čímž by asijské spojence ponechala v ještě hlubší energetické pasti.

Analytici se shodují, že nejde jen o samotnou vysokou cenu ropy, ale především o fyzickou dostupnost suroviny. Světový energetický systém je v tuto chvíli napnutý k prasknutí a hrozba, že se Rudé moře stane válečnou zónou, zvyšuje náklady na pojištění a dopravu každou hodinu. Osud globální ekonomiky tak nyní do značné míry závisí na stabilitě úzkého průlivu u břehů Jemenu.