Radim Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.
Šrám po promoci na nynější 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1964 nastoupil jako odborný pracovník do Ústavu hygieny. Od roku 1970 pracoval jako vedoucí Laboratoře genetiky a Národní laboratoře pro genotoxicitu v Institutu hygieny a epidemiologie. Od roku 1992 se věnoval využití metod molekulární epidemiologie pro hodnocení vlivu znečištění ovzduší na zdravotní stav populace.
Šrám založil a koordinoval vědecký projekt Program Teplice, který sledoval dopady znečištěného životního prostředí na zdraví obyvatel v pánevních oblastech a v Praze. Studium se soustředilo na analýzu dýchacích funkcí, neuropsychických účinků, výsledků těhotenství, úmrtnosti a vzniku nádorových onemocnění. Prokázal například, že v Teplicích je střední délka života výrazně kratší než jinde a násobně častěji zde lidé trpí onemocněními dýchacích cest. Zjistil, že prachové částice obsahující rakovinotvorné látky negativně ovlivňují lidský plod.
Od roku 2008 Šrám vedl také rozsáhlý výzkum znečištění ovzduší na Ostravsku, který se soustředil zejména na děti. Jako hlavní řešitel inicioval rozsáhlý projekt Zdravé stárnutí v průmyslovém prostředí, který stále pokračuje. Byl dlouholetým předsedou Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.
Šrám působil jako expert ve Světové zdravotnické organizaci, kde pomáhal připravovat materiály o vlivu znečištěného ovzduší na genetický kód dětí. Ve své práci využíval metody genetické toxikologie a molekulární epidemiologie. Zjistil, že znečištěný vzduch škodí nejenom dýchacím cestám, ale i kůži. Poukázal na to, že existují podstatné rozdíly mezi nemocností dětí například v Českých Budějovicích a v Karviné.
(Zdroj: ČTK)
* 27. srpna 1939
† 30. listopadu 2022
Nebyly nalezeny žádné články
* 27. srpna 1939
† 30. listopadu 2022
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák