Rudolf Slánský byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ. Popraven byl v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Slánský se narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku v rodině židovského obchodníka Šimona Slánského. Absolvoval gymnázium v Plzni a po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály a v roce 1921 stál u vzniku Komunistické strany Československa.
Během vnitrostranické krize o osm let později se postavil na stranu radikálního stalinistického křídla vedeného právě Gottwaldem. Tato skupina, známá jako "karlínští kluci", stranu nakonec ovládla a Slánskému se tak otevřela cesta k rychlému kariérnímu vzestupu.
Druhou světovou válku prožil Slánský z větší části v Moskvě. V ruském hlavním městě jej postihla osobní tragédie. V říjnu 1943 unesla neznámá žena jeho tříměsíční dceru Naďu, která se už nikdy nenašla. Po návratu do Československa byl Slánský jmenován generálním tajemníkem strany. Systém, který jako muž číslo dvě v hierarchii komunistické strany pomáhal po únoru 1948 uvést do chodu, se však zanedlouho obrátil proti němu.
V září 1951 byl Slánský nařčen z toho, že v KSČ budoval paralelní mocenské centrum, načež přišel o funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. To ale byla teprve předehra; v listopadu 1951 byl zatčen a podroben řadě tvrdých výslechů.
Slánského cesta k "doznání" byla typická pro většinu komunistických funkcionářů. Nejprve věřil, že prokáže svou nevinu a nechtěl učinit vynucovaná doznání. Vyšetřovatelům se však nakonec podařilo dosáhnout svého cíle. Morálně zlomený vězeň číslo 2359/865 souhlasil s tím, že sehraje roli, kterou mu přisoudili zákulisní tvůrci procesu.
Slánský, jehož popel byl po popravě v prosinci 1952 rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací.
(Zdroj: ČTK)
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Nebyly nalezeny žádné články
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Češi letí pomáhat do Venezuely. Hasiči vysílají specializovaný tým
před 1 hodinou
Drama kvůli dětem v rozpáleném autě. Hasiči museli rozbít okénko
před 2 hodinami
Historických teplotních rekordů může padnout víc, naznačili experti
před 2 hodinami
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
před 3 hodinami
Nové napětí v Íránu. Američané podnikli odvetu za útok na nákladní loď
před 5 hodinami
Počasí se po žhavém víkendu ochladí. Příští týden dorazí déšť
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
Zdroj: Libor Novák