Rudolf Slánský byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ. Popraven byl v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Slánský se narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku v rodině židovského obchodníka Šimona Slánského. Absolvoval gymnázium v Plzni a po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály a v roce 1921 stál u vzniku Komunistické strany Československa.
Během vnitrostranické krize o osm let později se postavil na stranu radikálního stalinistického křídla vedeného právě Gottwaldem. Tato skupina, známá jako "karlínští kluci", stranu nakonec ovládla a Slánskému se tak otevřela cesta k rychlému kariérnímu vzestupu.
Druhou světovou válku prožil Slánský z větší části v Moskvě. V ruském hlavním městě jej postihla osobní tragédie. V říjnu 1943 unesla neznámá žena jeho tříměsíční dceru Naďu, která se už nikdy nenašla. Po návratu do Československa byl Slánský jmenován generálním tajemníkem strany. Systém, který jako muž číslo dvě v hierarchii komunistické strany pomáhal po únoru 1948 uvést do chodu, se však zanedlouho obrátil proti němu.
V září 1951 byl Slánský nařčen z toho, že v KSČ budoval paralelní mocenské centrum, načež přišel o funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. To ale byla teprve předehra; v listopadu 1951 byl zatčen a podroben řadě tvrdých výslechů.
Slánského cesta k "doznání" byla typická pro většinu komunistických funkcionářů. Nejprve věřil, že prokáže svou nevinu a nechtěl učinit vynucovaná doznání. Vyšetřovatelům se však nakonec podařilo dosáhnout svého cíle. Morálně zlomený vězeň číslo 2359/865 souhlasil s tím, že sehraje roli, kterou mu přisoudili zákulisní tvůrci procesu.
Slánský, jehož popel byl po popravě v prosinci 1952 rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací.
(Zdroj: ČTK)
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Nebyly nalezeny žádné články
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
před 1 hodinou
Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec
před 3 hodinami
Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají
před 4 hodinami
USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii
před 5 hodinami
Dokumenty z vyšetřování Epsteina zveřejněny. Na fotkách s ním je Michael Jackson i Bill Clinton
před 6 hodinami
Pravé zimní počasí je v nedohlednu, ukazuje měsíční výhled
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Výplata některých důchodů od ledna zdraží. Nemusí přitom stát ani korunu
včera
OBRAZEM: Brněnské Vánoce. Pravá atmosféra panuje i v jihomoravské metropoli
včera
Zeman promluví k lidem ještě před Pavlem. S Babišem se televize nedohodly
včera
Rodinná tragédie při letecké nehodě v USA. Zemřel slavný závodník i s dětmi
včera
Metro opět staví ve všech stanicích na lince C. Pankrác po rekonstrukci opět funguje
včera
Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou
včera
Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu
včera
Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit
včera
V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku
včera
Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin
včera
Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou
včera
Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války
včera
My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal
Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.
Zdroj: Libor Novák