Rudolf Slánský byl československý komunistický politik, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a generální tajemník ÚV KSČ. Popraven byl v rámci politických procesů počátkem 50. let 20. století.
Slánský se narodil se v roce 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku v rodině židovského obchodníka Šimona Slánského. Absolvoval gymnázium v Plzni a po konci první světové války odešel do Prahy. Začal se stýkat s levicově zaměřenými intelektuály a v roce 1921 stál u vzniku Komunistické strany Československa.
Během vnitrostranické krize o osm let později se postavil na stranu radikálního stalinistického křídla vedeného právě Gottwaldem. Tato skupina, známá jako "karlínští kluci", stranu nakonec ovládla a Slánskému se tak otevřela cesta k rychlému kariérnímu vzestupu.
Druhou světovou válku prožil Slánský z větší části v Moskvě. V ruském hlavním městě jej postihla osobní tragédie. V říjnu 1943 unesla neznámá žena jeho tříměsíční dceru Naďu, která se už nikdy nenašla. Po návratu do Československa byl Slánský jmenován generálním tajemníkem strany. Systém, který jako muž číslo dvě v hierarchii komunistické strany pomáhal po únoru 1948 uvést do chodu, se však zanedlouho obrátil proti němu.
V září 1951 byl Slánský nařčen z toho, že v KSČ budoval paralelní mocenské centrum, načež přišel o funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. To ale byla teprve předehra; v listopadu 1951 byl zatčen a podroben řadě tvrdých výslechů.
Slánského cesta k "doznání" byla typická pro většinu komunistických funkcionářů. Nejprve věřil, že prokáže svou nevinu a nechtěl učinit vynucovaná doznání. Vyšetřovatelům se však nakonec podařilo dosáhnout svého cíle. Morálně zlomený vězeň číslo 2359/865 souhlasil s tím, že sehraje roli, kterou mu přisoudili zákulisní tvůrci procesu.
Slánský, jehož popel byl po popravě v prosinci 1952 rozprášen na neznámých místech ve středních Čechách, se dočkal právní a občanské rehabilitace až v roce 1963. Ještě dalších pět trvalo, než bylo jeho jméno očištěno i v rámci stranických rehabilitací.
(Zdroj: ČTK)
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Nebyly nalezeny žádné články
* 31. července 1901
† 3. prosince 1952
Vzdělání: gymnázium v Plzni
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
před 58 minutami
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
před 1 hodinou
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
před 2 hodinami
Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského
před 3 hodinami
Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou
před 4 hodinami
Počasí: Bouřky hrozí dnes i v pátek, může spadnout až 70 milimetrů srážek
před 5 hodinami
Schillerová neustoupí. EET prosadíme, vzkázala po hlasování v Senátu
před 5 hodinami
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
před 6 hodinami
Češi mohou vybrat předmět, který astronaut Svoboda vezme do vesmíru
před 7 hodinami
Nečekaný vývoj v královské rodině. Harry a Meghan se vracejí do Británie
před 8 hodinami
V Kyjevě a okolí při ruském útoku umírali lidé. Do Rumunska pronikl dron
před 9 hodinami
Počasí ve čtvrtek nabídne další bouřky. Meteorologové očekávají silný vítr
včera
ZZ Top ztratili bubeníka. Zemřel Frank Beard, bylo mu 77 let
včera
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
včera
Málem to odhalila jako první. Camilla promluvila o rakovině britského krále Karla
včera
Juchelka může s maximálním možným zvýšením důchodů narazit u koaličního partnera
včera
Levákům udělali jméno. Do dějin se zapsala celá řada umělců
včera
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
včera
Návrat EET se komplikuje. Senátoři vrací zákon do Poslanecké sněmovny
včera
Detaily vraždy v Českých Budějovicích. K činu mělo dojít před zraky dětí
Až 18 let může za mřížemi strávit muž, jehož policisté v tomto týdnu obvinili z nedělní vraždy ženy v centru Českých Budějovic. Násilnému činu předcházely dlouhodobé neshody mezi partnery. Jeden z nich se rozhodl pro naprosto nepochopitelné řešení.
Zdroj: Jan Hrabě