Teroristické útoky ve Francii: na redakci týdeníku Charlie Hebdo (7. ledna 2015) a košér obchod (8. ledna 2015)

Čína je ráda, že došlo k otevření Hormuzského průlivu, uvedl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu to sdělil zhruba měsíc před očekávaným setkáním s čínským protějškem. Trump od jednání očekává historické výsledky. 

Praha se dočkala nového mostu přes Vltavu. Dvorecký most se slavnostně otevřel v pátek, dnes poprvé slouží i běžnému provozu. Most slouží městské hromadné dopravě, pěším, cyklistům a složkám IZS. Pro osobní automobilovou dopravu není určen. 

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

Víkendové počasí přinese v sobotu zpočátku příjemné teploty, které se během dne vyšplhají na 16 až 21 °C. V neděli se mírně ochladí a mohou dorazit i bouřky.

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

Oznámení íránského ministra zahraničí o úplném otevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu vyvolalo okamžitou reakci na globálních finančních trzích. Ceny ropy zaznamenaly prudký propad, kdy cena za barel severomořské ropy Brent klesla pod hranici 90 dolarů. 

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek oznámil, že Hormuzský průliv je s okamžitou platností zcela otevřen pro všechna obchodní plavidla. Toto rozhodnutí se vztahuje na zbývající období desetidenního příměří, které bylo dříve uzavřeno mezi Izraelem a Libanonem. Vodní cesta, která byla od začátku války s Íránem fakticky uzavřena, je nyní přístupná po koordinovaných trasách určených íránskou námořní organizací.

Ministerstvo financí zveřejnilo v novém cenovém věstníku maximální ceny pohonných hmot, které budou platit od soboty do pondělí.

Na páteční tiskové konferenci ministři Alena Schillerová a Jeroným Tejc představili výsledky ministerských auditů v takzvané bitcoinové kauze. Výstupy naznačují systémová selhání, nepotismus a možné porušení zákona, které vyústí v trestní oznámení.

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do zajištění bezpečnosti v strategicky významném Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš v pátek oznámil, že Česko pro tento účel nabídne svůj unikátní pasivní radarový systém. Tato technika by měla být nasazena v momentě, kdy se napjatá situace v regionu alespoň částečně uklidní.

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.