Bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min se během své vlády soustředil především na ekonomické reformy a hospodářský rozvoj. Patřil ke stoupencům tvrdého zásahu na Náměstí nebeského klidu v roce 1989, při němž zemřelo několik stovek až tisíců lidí.
Ťiang Ce-min se narodil 17. srpna 1926 v Jang-čou v provincii Ťiang-su. Podle čínské tradice byl po smrti svého strýce, komunistického spisovatele, který zahynul v boji, adoptován jeho ženou, a stal se tak potomkem mučedníka. Vystudoval strojní inženýrství v Šanghaji. Uměl anglicky, rusky, trochu japonsky a rumunsky. K jeho zálibám patřil zpěv a hra na klavír, psaní básní a malování.
Vedení Číny se Ťiang ujal po krvavém potlačení povstání na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989. Zásah sice podporoval, ale přesto si získal značné sympatie, když jako tajemník šanghajského výboru strany nedbal instrukcí z Pekingu a odmítl proti dalším demonstrantům v Šanghaji použít násilí.
Ve vrcholné politice téměř neznámého starostu Šanghaje si tehdy jako svého nástupce vybral architekt čínské ekonomické reformy Teng Siao-pching, ještě nadlouho faktický vládce země. V čele komunistické strany Ťiang v červnu 1989 nahradil sesazeného generálního tajemníka Čao C'-janga.
Zadání velkého reformátora splnil Ťiang Ce-min na výbornou - zajistil zemi ekonomický rozvoj a stabilitu. Za jeho vlády zažila Čína své nejdelší období hospodářského růstu, vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO) a získala právo pořádat olympijské hry v roce 2008. Komunistickou stranu otevřel všem sociálním skupinám včetně soukromých podnikatelů. Stinnou stránkou urychleného vývoje bylo ale například prohloubení propasti mezi chudými a bohatými.
Ťiang Ce-minův postoj k lidským právům byl přinejmenším dvojznačný. Ke studentským protestům v 80. letech se stavěl s pochopením i výtkami. V 90. letech bránil potlačení demonstrace na náměstí Tchien-an-men: "Pokud by čínská vláda neprovedla rozhodná opatření, nemohli bychom dosáhnout stability, kterou zažíváme nyní." Za jeho vlády byly nadále utlačovány náboženské i etnické menšiny, Ťiang zakázal například náboženskou skupinu Fa-lun-kung.
Ačkoliv nastoupil v roce 1989 jako přechodný vládce, udržel se u moci více než desetiletí. Překvapil na čínské poměry liberálním smýšlením, manévrovacími schopnostmi a schopností dohody. Hodně cestoval a v zahraniční politice se mu dařilo. Ačkoliv mu chybělo charisma, okouzloval svou znalostí angličtiny.
Ťiang představoval třetí generaci ve vedení komunistické Číny (po Mao Ce-tungovi a Teng Siao-pchingovi). I jeho zásluhou bylo předání moci po Tengově smrti v roce 1997 klidné, stejně jako jeho vlastní postupný odchod do pozadí. Už v listopadu 2002 a v březnu 2003 předal Ťiang svému nástupci Chu Ťin-tchaovi předsednictví strany a státu. Po vzoru Teng Siao-pchinga si tehdy ponechal vedení obou Ústředních vojenských komisí, a tím vliv na zahraniční a vojenskou politiku. Toho se vzdal definitivně v březnu 2005, a jako první z čínských vůdců tak skutečně odešel do důchodu.
V posledních letech se spekulovalo o jeho zdravotním stavu, v červenci 2011 odvysílala hongkongská média zprávu, že Ťiang zemřel. Podle zdrojů agentury Reuters tehdy Ťiang po srdeční příhodě ležel v pekingské vojenské nemocnici na jednotce intenzivní péče. V říjnu téhož roku se však po dlouhé době objevil na veřejnosti.
(Zdroj: ČTK)
* 17. srpna 1926
† 30. listopadu 2022
Nebyly nalezeny žádné články
* 17. srpna 1926
† 30. listopadu 2022
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
před 1 hodinou
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
před 3 hodinami
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
před 4 hodinami
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
před 5 hodinami
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
před 6 hodinami
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
před 7 hodinami
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
před 8 hodinami
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
před 8 hodinami
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
před 9 hodinami
Vražda na Štědrý den. Muž ve Vratimově připravil o život známého
před 10 hodinami
Pohonné hmoty jsou nejlevnější za čtyři roky. A může být ještě lépe
před 11 hodinami
Odveta za vraždění křesťanů. Trump nařídil útok proti teroristům v Nigérii
před 12 hodinami
Praha hlásí velké problémy v železniční dopravě. Vlaky nabírají zpoždění
před 13 hodinami
Rusové při útoku na Oděsu poškodili loď pod vlajkou Slovenska
před 13 hodinami
Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem
před 14 hodinami
Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest
před 16 hodinami
Počasí přinese o víkendu silné noční mrazy, během dne se oteplí
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.
Zdroj: Libor Novák