Tomáš Dumbrovský (třetí Nejkrásnější muž planety)

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

Příští týden přinese do České republiky proměnlivé zimní počasí s častými srážkami a kolísáním teplot. 

Britská vláda a její evropští spojenci přišli s přelomovým odhalením týkajícím se smrti Alexeje Navalného. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování byl tento nejvýraznější kritik Vladimira Putina otráven vzácným toxinem epibatidinem, který se přirozeně vyskytuje v kůži ekvádorských pralesniček. Tato zjištění, zveřejněná u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí, staví do nového světla oficiální verzi ruských úřadů, které po celou dobu trvaly na přirozené příčině smrti v důsledku srdeční arytmie.

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že válka na Ukrajině se v současné fázi mění v souboj o to, „kdo se zlomí dříve“. Podle něj se Rusko snaží otestovat vytrvalost ukrajinského lidu, zatímco jeho vlastní ekonomika se ocitá pod rostoucím tlakem. Sikorski upozornil, že Vladimir Putin sice mluví o míru, ale jeho představa je založena na kapitulaci Ukrajiny a potlačení její identity.

V sobotu se v italské Anterselvě v rámci Zimních olympijských her jel další biatlonový závod a po pátečním sprintu mužů se tentokrát jednalo o sprint žen. Jednalo se po smíšené štafetě o druhý závod, kterého se zúčastnila Markéta Davidová platící za biatlonovou jedničku mezi českými ženami. Jenže, jak známo, na olympiádě se potýká Davidová s následky svého dlouhodobého problému s vyhřezlými ploténkami a bohužel tak navázala na svůj nepovedený finiš ve smíšené štafetě. Fyzicky na tom zkrátka nebyla dobře ani tentokrát, k tomu se ji nedařilo na střelnici a bylo z toho nakonec až 81. místo. Nejlepší Češkou byla naopak devatenáctá Tereza Voborníková. Závod vyhrála Norka Maren Kirkeeideová před dvěma Francouzkami Michelonovou a Jeanmonnotovou.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová na okraj mezinárodního setkání ostře zkritizovala současný postup Ruska na Ukrajině. Podle ní útoky na energetickou infrastrukturu v mrazech dosahujících minus 25 stupňů Celsia jasně dokazují, že Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem. Frederiksenová označila toto jednání za šílené a dodala, že takové kroky jsou pro Rusko typické a nelze očekávat, že by se jeho přístup v dohledné době změnil.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v poslední době výrazně zintenzivnilo své snahy o identifikaci osob, které na sociálních sítích kritizují imigrační úřad ICE nebo sledují pohyb jeho agentů. Technologičtí giganti jako Google, Meta, Reddit či Discord obdrželi v posledních měsících stovky administrativních obsílek. Tyto právní žádosti vyžadují poskytnutí jmen, e-mailových adres, telefonních čísel a dalších identifikačních údajů majitelů účtů, kteří vystupují anonymně.

Mezi přelomové vynálezy v dějinách lidstva patří bezpochyby telefon. Ten si přesně před 150 lety, dne 14. února roku 1876, nechal patentovat jeho vynálezce Alexander Graham Bell. Předchůdce tohoto zařízení však existovaly mnohem dříve.

V pátečním sedmém soutěžním dni letošních Zimních olympijských her v Mláně a Cortině d´Ampezzo se v rámci biatlonového programu předistavili muži ve sprintu a i v tomto závodě dominovali francouzské vlajky. Konkrétně Quentin Fillon Maillet navázal na svůj triumf ve smíšené štafetě a bere zlato i z desetikilometrové sprinterské trati. I tentokrát mezi muži byl nejlepším Čechem Vítězslav Hornig, jenž uzavřel TOP 20. Poprvé na těchto Hrách se také ukázala skeletonistka Anna Fernstädtová, která svými dílčími výsledky v letošním Světovém poháru mohla být fanoušky pasována mezi ty, kteří získají olympijskou medaili. Po svých prvních dvou jízdách ovšem figuruje na 11. místě. Ani v dalších dvou zápasech proti Švýcarům a Norům se pak své první výhry na olympiádě nedočkal český mužský curlingový tým. Své třetí zlato na těchto Hrách naopak získal norský běžec na lyžích Johannes Klaebo a za zmínku stojí i nečekaný průběh a výsledek krasobruslařského závodu.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal v sobotu varování před výraznou změnou počasí. Do Česka se vrací pravá zima, která s sebou přinese nejen novou sněhovou pokrývku, ale také komplikace v podobě sněhových jazyků.

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

Zatímco v souběžně hraném zápase v rámci mužského turnaje se Češi dočkali první výhry na olympiádě, u českých hokejistek zavládl smutek. To proto, že poté, co ve čtvrtfinále prohráli se Švédkami 2:0, bylo jasné, že svěřenkyním Carly MacLoedové definitivně skončila naděje na zisk tolik vysněné olympijské medaile.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.