Tomáš Zima

Tomáš Zima je český lékař, specializací biochemik, mezi roky 2014–2022 rektor Univerzity Karlovy a v letech 2005–2012 děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 

Po ukončení Gymnázia Botičská pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Původně uvažoval o dráze chirurga, nakonec dal přednost biochemii a od roku 1990 působil na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku.

Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie. V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké školy ekonomické. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.

V letech 2005 až 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK, poté do zvolení rektorem UK jako proděkan fakulty pro vnější vztahy. Od února 2014 do ledna 2022 byl rektorem UK, v letech 2014 až 2019 byl rovněž předsedou České konfederace rektorů a stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana.

V roce 2022 oznámil záměr kandidovat na prezidenta. K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů. Chtěl by být prezidentem, který bude sjednocovat společnost. Kandidaturu Zimovi podepsalo 13 senátorů z řad například ODS, ANO, ČSSD nebo nezávislých. Na politickém spektru by se v některých názorech zařadil na levý střed, například v případě sociální podpory nebo zdravotnické péče pro všechny, na druhé straně má například rezervovaný postoj v případě odpouštění dluhů.

Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1989 byl členem komunistické strany a Socialistického svazu mládeže. Uvedl, že o jeho členství vždy věděli například při tajné volbě děkana nebo rektora a že je od roku 2005 držitelem prověrky Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné.

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Nebyly nalezeny žádné články

* 2. července 1966

Vzdělání: Gymnázium Botičská (1984), Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (1990), Vysoká škola ekonomická (2003)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

včera

17. dubna 2026 21:44

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy