Ursula Wanecki (dvojnice Merkelové)

Situace na českých silnicích je dnes od brzkého rána velmi kritická kvůli silné ledovce, která ochromila dopravu v mnoha regionech. Český hydrometeorologický ústav varuje, že komplikace se stupňují zejména ve středních Čechách, na Vysočině a na jižní i střední Moravě. 

Varování meteorologů se potvrdila a Českou republiku zasáhla silná ledovka, která od časného rána ochromuje běžný život. Nejkritičtější situace panuje v dopravě, kde namrzající déšť vytvořil na cestách i trolejích nebezpečnou vrstvu ledu. Největší potíže pociťují cestující na železnici, protože led na vedení znemožňuje plynulý provoz vlakových souprav. Kvůli těmto technickým potížím musely dráhy odřeknout řadu klíčových spojů v ranní špičce.

Nadcházející dny přinesou do Česka velmi náročné meteorologické podmínky, které pocítí zejména řidiči a chodci. Úterní ráno a dopoledne bude kritické především v Čechách, na Vysočině a na jihozápadní Moravě, kde hrozí silná ledovka. Meteorologové varují, že vrstva ledu může dosahovat tloušťky až 5 mm.

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

Poslanec za hnutí Motoristé sobě Filip Turek byl jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok je přímou reakcí na odmítavý postoj prezidenta Petra Pavla, který Turka odmítl jmenovat řádným ministrem životního prostředí.

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

Nebezpečí silné ledovky trvá. V pondělí 16 hodin začne platit nejnovější výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nepříjemným jevem. Tloušťka ledovky může dosáhnout až pěti milimetrů a způsobit vážné problémy. 

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.