Vojmír Srdečný

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení, podle kterého mají Spojené státy americké opustit 31 agentur OSN a dalších 35 organizací, které nespadají pod OSN. Bílý dům vysvětlil, že tyto organizace fungují v rozporu s americkými národními zájmy. O nařízení informovala stanice CNBC. 

Jihomoravská policie se obrátila na veřejnost s žádostí o pomoc s pátráním po mladé ženě, která o sobě od pondělí nepodala žádnou zprávu. Teenagerka má sníženou schopnost komunikace a není schopna si říci o pomoc, upozornili policisté. 

Předpověď počasí na víkend slibuje typicky zimní atmosféru s mrazivými nocemi i dny. 

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu představila radikálně upravená výživová doporučení pro Američany. Nové pokyny, které v Bílém domě prezentovali ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr. a ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, kladou důraz na konzumaci celistvých, minimálně průmyslově zpracovaných potravin. Hlavním heslem nové kampaně, která je součástí agendy „Make America Healthy Again“ (MAHA), se stalo prosté doporučení: „Jezte skutečné jídlo.“

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu na Kapitolu potvrdil, že se příští týden sejde s dánskými představiteli k jednání o Grónsku. Reagoval tak na stupňující se napětí mezi Washingtonem a Kodaní poté, co Trumpova administrativa obnovila své agresivní snahy o převzetí kontroly nad tímto autonomním územím. Rubio, který vystoupil po boku ministra obrany Peta Hegsetha, se však vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Bílý dům vylučuje použití vojenské síly k dosažení tohoto cíle.

Americký ministr energetiky Chris Wright ve středu oznámil, že Spojené státy budou prodávat venezuelskou ropu po neomezenou dobu. Toto prohlášení zaznělo jen krátce poté, co americké síly v severním Atlantiku zabavily další sankcionovaný tanker. Podle Wrighta plánuje Washington nejprve prodat nahromaděné zásoby suroviny a následně převzít kontrolu nad veškerou budoucí produkcí této jihoamerické země.

Vztahy mezi Bílým domem a venezuelskou opozicí procházejí nečekanou krizí. Donald Trump, který ještě nedávno označoval svržení Nicoláse Madura za historický úspěch své administrativy, nyní odmítá podpořit Maríu Corinu Machadovou v čele země. Přestože tato držitelka Nobelovy ceny za mír označila americkou intervenci za „velký krok pro svobodu“, u prezidenta narazila na nečekanou překážku – jeho vlastní ambice.

Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social ostře zaútočil na evropské spojence a zpochybnil akceschopnost Severoatlantické aliance. Ve svém příspěvku psaném velkými písmeny prohlásil, že Rusko a Čína mají z NATO bez účasti Spojených států „nulový strach“. Trump tím reagoval na kritiku, která se na něj snesla z Evropy poté, co Bílý dům potvrdil, že zvažuje různé cesty k ovládnutí Grónska.

Americké ozbrojené síly v severním Atlantiku úspěšně završily dramatickou operaci a zmocnily se ropného tankeru Marinera, který se v uplynulých týdnech snažil uniknout námořní blokádě. Informaci dnes odpoledne oficiálně potvrdilo Evropské velitelství USA (EUCOM). Plavidlo, které se dříve jmenovalo Bella 1 a plulo pod vlajkou Guyany, bylo obsazeno speciálními jednotkami v mezinárodních vodách jižně od Islandu na základě zatykače vydaného americkým federálním soudem.

Novoroční setkání na Pražském hradě přineslo první vážný rozpor mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním tématem středečního jednání se stalo obsazení křesla ministra životního prostředí. Andrej Babiš hlavě státu oficiálně navrhl Filipa Turka, výraznou tvář strany Motoristé sobě, prezident však tuto nominaci bez váhání odmítl.

V mezinárodních vodách v severním Atlantiku se Spojené státy pokoušejí obsadit ropný tanker Marinera, který už více než dva týdny uniká americkému námořnictvu a pobřežní stráži. Situace je o to kritičtější, že Moskva k lodi vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby jí poskytla ochranu, čímž se otevřené moře změnilo v potenciální bojiště mezi dvěma jadernými mocnostmi.

Nedávné zadržení Nicoláse Madura americkými komandy vyneslo na světlo starší zákulisní plány Moskvy na geopolitický obchod s Washingtonem. Fiona Hillová, někdejší Trumpova expertka na Rusko, tvrdí, že už před lety Kreml nabízel snížení podpory venezuelskému režimu výměnou za to, že mu USA nebudou zasahovat do dění na Ukrajině. Ruští diplomaté tuto možnost tehdy opakovaně naznačovali s odkazem na historické rozdělení sfér vlivu.

Vlády Dánska a Grónska usilují o urgentní schůzku s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Reagují tak na stupňující se rétoriku Washingtonu, který v úterý znovu potvrdil svůj záměr ovládnout tento strategický arktický ostrov. Napětí mezi spojenci v NATO dosáhlo vrcholu poté, co Bílý dům prohlásil, že pro získání Grónska zůstává „vojenská varianta vždy ve hře“.

V ruském proválečném digitálním prostoru vyvolala víkendová americká operace „Absolute Resolve“, při níž komanda Delta Force v Caracasu zajala prezidenta Nicoláse Madura, bouři emocí. Komunita takzvaných Z-bloggerů, která obvykle oslavuje ruskou vojenskou sílu, se tentokrát ocitla v nezvyklém rozpoložení. Jejich reakce se pohybují na škále od ostré kritiky amerického „neokolonialismu“ až po neskrývaný, byť hořký obdiv k efektivitě, s jakou USA svého cíle dosáhly.

Evropu v těchto dnech svírá vlna extrémních mrazů a silného sněžení, která v úterý a ve středu způsobila rozsáhlý kolaps v dopravě. Arktické počasí doprovázené první letošní pojmenovanou bouří Goretti ochromilo klíčové letištní uzly, zastavilo železniční spoje a vytvořilo nebezpečné podmínky na silnicích. Meteorologové varují, že intenzita nynějšího ochlazení je pro toto roční období zcela mimořádná.

Možná akvizice Grónska ze strany Spojených států přestává být vnímána jako výstřední nápad a mění se v promyšlenou strategii. Deník Politico ve své analýze ze 7. ledna 2026 popisuje čtyři konkrétní kroky, kterými by Donald Trump mohl dosáhnout svého cíle. Ačkoliv se scénář podobný nedávnému zásahu ve Venezuele zdá u spojence NATO nepravděpodobný, Washington již podle odborníků podniká kroky, které připomínají expanzivní politiku síly.

Donald Trump se po úspěšné operaci ve Venezuele, kde americké jednotky zadržely prezidenta Nicoláse Madura, začíná soustředit na další ambiciózní cíl svého impéria: Grónsko. Co bylo během jeho prvního funkčního období vnímáno jako bizarní nápad nebo šokující provokace, se nyní stává oficiální agendou Bílého domu. Evropští lídři již neberou Trumpovy výroky na lehkou váhu a v úterý potvrdili svrchovanost ostrova, zatímco americká administrativa dává jasně najevo, že pro získání tohoto území zvažuje všechny možnosti, včetně těch vojenských.

Bílý dům otevřeně připustil, že nasazení armády zůstává jednou z variant pro získání Grónska do amerického područí. Podle mluvčí Karoline Leavittové považuje Donald Trump tento arktický ostrov za prioritu národní bezpečnosti, která má odradit protivníky v regionu. Prezidentská administrativa momentálně zvažuje širokou škálu kroků k dosažení tohoto cíle v oblasti zahraniční politiky. Možnost využití vojenské síly je přitom v prohlášení označována za nástroj, který má vrchní velitel ozbrojených sil kdykoliv k dispozici.

Česko prožívá jeden z nejchladnějších týdnů letošní zimy. Podle dat z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nás čeká mrazivý zbytek týdne, po kterém přijde v pátek zvrat provázený sněžením a nebezpečnou ledovkou. Příští týden se ale mrazy opět vrátí.