16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

Lékaři, kteří v oblasti působí, hovoří o nebývalé úrovni brutality, kterou režim k potlačení nepokojů zvolil. Svědectví popisují střelbu ostrou municí do davů, systematické oslepování demonstrantů brokovnicemi a hromadné popravy. Mnoho obětí tvoří mladí lidé do 30 let, což podtrhuje tragický dopad na budoucí generaci Íránců.

Podle zprávy se bezpečnostní síly zaměřují především na zranění hlavy, krku a hrudníku, což svědčí o záměru zabíjet, nikoliv pouze rozhánět davy. Jen v hlavním městě Teheránu lékaři nahlásili přes 800 případů vyjmutí oka během jediné noci. Odhaduje se, že po celé zemi mohlo být takto oslepeno až 8 000 lidí.

Situaci v zemi výrazně zhoršuje téměř úplné odpojení od internetu, které trvá již od 8. ledna. Této „digitální temnoty“ režim využívá k tomu, aby zakryl rozsah násilí před světem. Jedinou cestou pro únik informací a koordinaci lékařské pomoci zůstaly pašované terminály Starlink, díky kterým se podařilo shromáždit data z osmi očních nemocnic a šestnácti pohotovostních oddělení.

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli poprvé veřejně připustil, že při protestech, které vypukly 28. prosince, zemřelo „několik tisíc“ lidí. Odpovědnost však svalil na samotné demonstranty a označil je za „pěšáky USA“. Tvrdil také, že byli vyzbrojeni municí dovezenou ze zahraničí, což však nezávislé organizace i očití svědci rezolutně popírají.

Kromě násilí v ulicích režim prudce zrychlil tempo poprav. Podle Národní rady odporu Íránu (NCRI) bylo v prvních 18 dnech roku 2026 oběšeno již 153 lidí, což v průměru znamená více než osm poprav denně. Některá data naznačují, že v nejvypjatějších chvílích dochází k popravám každých dvacet minut.

Mezinárodní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Americký prezident Donald Trump označil Chameneího za „nemocného muže“ a prohlásil, že je čas na změnu vedení v Íránu. Trump kritizoval režim za „naprosté zničení země“ a použití násilí v míře, která nemá v moderní historii obdoby. Vyzval íránské vůdce, aby okamžitě přestali zabíjet vlastní lidi.

I přes oficiální popírání íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který označil vysoké počty obětí za dezinformace, se důkazy o masových vrazdách hromadí. Lidskoprávní organizace varují, že skutečný počet obětí může být ještě mnohem vyšší než 16 500, protože mnoho rodin pohřbívá své mrtvé tajně ze strachu před perzekucí ze strany státních složek.

Íránské úřady v neděli oficiálně uvedly, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek.  

Situaci v zemi dál komplikuje informační blokáda. Podle monitorovací služby Netblocks byl v Íránu opět přerušen přístup k internetu, a to jen krátce poté, co došlo k jeho částečnému a silně filtrovanému obnovení.

Během krátkého okna, kdy byly dostupné některé služby Google a komunikační aplikace, stihli Íránci sdílet drastické detaily o hloubce krize přímo z místa dění. Aktivisté se nyní obávají, že by digitální zatemnění, které trvá již deset dní, mohlo být trvalé.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.
Íránské jaderné zařízení Fordo

Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit

Podzemní íránské jaderné zařízení v horském masivu prochází v letošním roce výrazným zrychlením stavebních prací. Satelitní snímky ukazují zvýšenou aktivitu v lokalitě zvané Motyková hora, která se nachází nedaleko jaderného komplexu Natanz jižně od Teheránu. Americké zpravodajské služby považují tento komplex vytesaný do žuly za pravděpodobné útočiště pro budoucí íránské jaderné aktivity. Spojené státy z toho důvodu podle CNN zvažují možnosti, jak zasáhnout objekty ukryté hluboko pod zemí.

Více souvisejících

Írán Demonstrace v Íránu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska

Americký prezident Donald Trump vyvolal během své víkendové návštěvy Irska značnou pozornost prohlášením na podporu sjednocení ostrova. Během bilaterálního jednání s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu označil případné spojení Severního Irska s Irskou republikou za fantastickou věc. Přestože si byl podle svých slov vědom politické citlivosti celého tématu, vyjádřil přesvědčení, že k tomuto kroku nakonec stejně dojde. Podle Trumpa má Irsko v čele správného člověka, který by mohl celý proces posunout kupředu.

před 2 hodinami

Události 11. září 2001 navždy změnily svět

150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům

Pětadvacet let od teroristických útoků z 11. září 2001 čelí tisíce přeživších a záchranářů závažným dlouhodobým zdravotním následkům, píše NBC News. Bývalý policista a současný právník organizace 9/11 Health Watch Matthew McCauley vzpomíná na toxický prach, který v dolním Manhattanu dosahoval výšky přes půl metru. Vzduch v okolí zřícených věží byl plný sutin, popela a dýmu z požárů, které na místě hořely více než měsíc. McCauley sám dnes trpí chronickým kašlem a problémy s dutinami, přičemž v průběhu let ztratil kvůli nemocem spojeným s 11. zářím stovky známých a blízkých přátel.

před 4 hodinami

Mont Blanc

Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen

Na klasické výstupové trase na masiv Mont Blanc došlo k dalšímu tragickému neštěstí. V nebezpečném kuloáru Goûter na území francouzské obce Saint-Gervais přišel o život český horolezec, uvedl list Le Dauphiné Libéré. Muž ve věku kolem čtyřiceti let podlehl zraněním způsobeným pádem kamení. K tragickému incidentu došlo v odpoledních hodinách přímo během přechodu tohoto úseku.

před 5 hodinami

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 9 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 10 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy