Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.
Lékaři, kteří v oblasti působí, hovoří o nebývalé úrovni brutality, kterou režim k potlačení nepokojů zvolil. Svědectví popisují střelbu ostrou municí do davů, systematické oslepování demonstrantů brokovnicemi a hromadné popravy. Mnoho obětí tvoří mladí lidé do 30 let, což podtrhuje tragický dopad na budoucí generaci Íránců.
Podle zprávy se bezpečnostní síly zaměřují především na zranění hlavy, krku a hrudníku, což svědčí o záměru zabíjet, nikoliv pouze rozhánět davy. Jen v hlavním městě Teheránu lékaři nahlásili přes 800 případů vyjmutí oka během jediné noci. Odhaduje se, že po celé zemi mohlo být takto oslepeno až 8 000 lidí.
Situaci v zemi výrazně zhoršuje téměř úplné odpojení od internetu, které trvá již od 8. ledna. Této „digitální temnoty“ režim využívá k tomu, aby zakryl rozsah násilí před světem. Jedinou cestou pro únik informací a koordinaci lékařské pomoci zůstaly pašované terminály Starlink, díky kterým se podařilo shromáždit data z osmi očních nemocnic a šestnácti pohotovostních oddělení.
Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli poprvé veřejně připustil, že při protestech, které vypukly 28. prosince, zemřelo „několik tisíc“ lidí. Odpovědnost však svalil na samotné demonstranty a označil je za „pěšáky USA“. Tvrdil také, že byli vyzbrojeni municí dovezenou ze zahraničí, což však nezávislé organizace i očití svědci rezolutně popírají.
Kromě násilí v ulicích režim prudce zrychlil tempo poprav. Podle Národní rady odporu Íránu (NCRI) bylo v prvních 18 dnech roku 2026 oběšeno již 153 lidí, což v průměru znamená více než osm poprav denně. Některá data naznačují, že v nejvypjatějších chvílích dochází k popravám každých dvacet minut.
Mezinárodní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Americký prezident Donald Trump označil Chameneího za „nemocného muže“ a prohlásil, že je čas na změnu vedení v Íránu. Trump kritizoval režim za „naprosté zničení země“ a použití násilí v míře, která nemá v moderní historii obdoby. Vyzval íránské vůdce, aby okamžitě přestali zabíjet vlastní lidi.
I přes oficiální popírání íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který označil vysoké počty obětí za dezinformace, se důkazy o masových vrazdách hromadí. Lidskoprávní organizace varují, že skutečný počet obětí může být ještě mnohem vyšší než 16 500, protože mnoho rodin pohřbívá své mrtvé tajně ze strachu před perzekucí ze strany státních složek.
Íránské úřady v neděli oficiálně uvedly, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek.
Situaci v zemi dál komplikuje informační blokáda. Podle monitorovací služby Netblocks byl v Íránu opět přerušen přístup k internetu, a to jen krátce poté, co došlo k jeho částečnému a silně filtrovanému obnovení.
Během krátkého okna, kdy byly dostupné některé služby Google a komunikační aplikace, stihli Íránci sdílet drastické detaily o hloubce krize přímo z místa dění. Aktivisté se nyní obávají, že by digitální zatemnění, které trvá již deset dní, mohlo být trvalé.
Související
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Írán promýšlí reakci na možnou další eskalaci. V ohrožení by byla i Evropa
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
před 1 hodinou
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
před 2 hodinami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
před 3 hodinami
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 3 hodinami
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 4 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 4 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 5 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 6 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 7 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 7 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 9 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
včera
Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici
včera
Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
včera
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
včera
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole.
Zdroj: Jan Hrabě