Po téměř třech týdnech jednoho z nejextrémnějších výpadků internetu v historii se někteří z 92 milionů obyvatel Íránu začínají znovu připojovat k síti. Přístup je však podle všeho velmi přísně kontrolován a omezován. Země odpojila internetové spojení 8. ledna, což bylo všeobecně vnímáno jako pokus úřadů zastavit šíření informací o tvrdých zásazích proti demonstrantům. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí blokádu obhajoval jako reakci na údajné teroristické operace.
Nezávislé analýzy naznačují, že navzdory částečnému obnovení zůstává velká část země fakticky odříznuta od okolního světa. Reformní list Šargh sice informoval o tvrzení úředníků, že mobilní internet byl obnoven, ale uživatelé hlásí, že připojení je nestabilní a funguje jen ve velmi omezených časových úsecích. Společnosti monitorující webový provoz uvádějí, že situace neodpovídá návratu k normálu, protože hlavní platformy jsou v průběhu dne střídavě povolovány a blokovány.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost se domnívají, že íránské úřady v reálném čase testují nový systém pro řízení datového provozu. Podle Amira Rašídího ze skupiny Miaan Group vše nasvědčuje tomu, že přístup dostávají pouze vybraní lidé schválení vládou. Tato kontrola nad informačními toky hraje klíčovou roli v utajování následků represí. Organizace HRANA k 26. lednu potvrdila smrt 5 925 demonstrantů, přičemž varovala, že konečný počet může být mnohonásobně vyšší.
Současné nepokoje zřejmě umožnily úřadům urychlit dlouhodobé plány na zavedení víceúrovňového internetu. Podle zdrojů deníku Šargh je přístup v zemi nyní rozdělen do několika stupňů, od úplného vypnutí až po omezené spojení pro vybrané skupiny. Zahraniční komunikační aplikace jako WhatsApp zůstávají pod blokádou, zatímco domácí platformy vyvolávají u pozorovatelů vážné obavy o soukromí a bezpečnost dat uživatelů.
Někteří obyvatelé v posledních dnech hlásili, že se jim podařilo na krátkou chvíli spojit s rodinami v zahraničí přes služby jako Google Meet nebo FaceTime. Rašídí vysvětluje, že selektivní uvolňování určitých částí sítě může nechtěně umožnit fungování nástrojů VPN. Zdůraznil však, že íránská vláda je odhodlána provoz těchto virtuálních privátních sítí eliminovat a udržet si absolutní dohled nad tím, kdo a jak se ke globálnímu internetu připojuje.
Ekonomické dopady třítýdenního výpadku jsou drtivé a odhadují se na 35 milionů dolarů denně. Ministr komunikací Sattar Hašemí přiznal, že celková finanční ztráta již dosáhla značných rozměrů. Kvůli narůstajícímu tlaku na ekonomiku zavedly úřady přísně kontrolovaný přístup pro podnikatelskou sféru. Analytici v tom vidí součást plánu na cílené řízení konektivity podle aktuálních potřeb režimu.
Zástupci obchodních komor v některých městech uvedli, že jejich členové dostávají k dispozici pouze 20 až 30 minut nefiltrovaného internetu denně. Tento čas je navíc přísně monitorován a vyžaduje několikastupňové ověření totožnosti. Jeden z podnikatelů popsal systém jako paralyzující a ponižující, protože po uplynutí krátkého časového limitu musí celý proces ověřování absolvovat znovu od začátku.
Kromě časového omezení jsou někteří podnikatelé nuceni podepisovat závazky, že nebudou sdílet žádné soubory související s protivládními protesty. Pozorovatelé ze skupiny FilterWatch varují, že úřady velmi rychle zavádějí nová pravidla, která mají Írán trvale izolovat od mezinárodního internetu. Existují důvodné obavy, že k úplnému a svobodnému obnovení digitálního spojení se světem již nikdy nedojde.
Související
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák