Běžela proti samopalu pro dítě, strhl ji do vody a zachránil jí život

Masakr začal ve chvíli, kdy Robert Chvátal sbíral v moři mušle. "Byli jsme po pás ve vodě, já jsem na něj koukal a najednou slyším ty rány. Střílel po lidech, kteří vyskakovali z lehátek," vybavuje si děsivé okamžiky.

Robert Chvátal měl štěstí, že byl i s přítelkyní ve vodě. Tam terorista nestřílel. "Přítelkyně - panika, šok. Ta chtěla ke svýmu dítěti a hrnula se z vody ven. Tak jsem ji chytil a stáhnul do vody - pod vodu. Ona nemohla plavat, tak jsem jí alespoň nějak držel kolem pasu a plavali jsme dál od břehu," popisuje drama Robert Chvátal.

"Ta ženská, tam vidíte ten obrovský pud, jak ona začne řvát ´dítě, dítě´, chce z té vody a vy máte dvacet metrů před sebou člověka, který stojí na písku a střílí do lidí. A ona chce na ten písek, aby běžela ke svýmu dítěti ..." říká muž, který přežil masakr v Tunisku.

Přítelkyni zvládl jen silou a křikem odradit, aby se vrhla na jistou smrt. "Já jsem prostě musel silou. Bylo to pro mě taky hrozný, řval jsem na ní ´musíme pryč, musíme pryč, nedá se nic dělat, nemůžeš teď ven z vody. A on se pořád točil v kruhu s takovým rozptylem a točil s tím automatem. Do vody nestřílel, ale já jsem čekal každou chvíli, kdy to udělá a snažil jsem se dostat hlavu pod vodu," vypověděl muž.

S přítelkyní odplaval dál na moře, kde je nabral na palubu člun s dalšími šesti vyděšenými lidmi a odvezl je při pobřeží k jinému hotelu. "Když to vidíte... Lidi jsou jako v šoku, někdo si pořád myslí, že to je nějaká sranda nebo že to nemůže být ani normální. Zachránit se nějakým útěkem, to ani nejde z toho lehátka," hodnotí muž šance obětí.

Teroristický útok má na svědomí teprve třiadvacetiletý student Sejfedýn Rezgí, o kterém do té doby neměli tuniští policisté jediný záznam.