U Tuniska se v pondělí večer potopila loď s 86 migranty. Až ve středu se na místě nehody podařilo zachránit čtyři lidi, jeden z nich však následně zemřel v nemocnici, sdělil dnes agentuře AFP zdroj z Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ostatní jsou nezvěstní. Zachránění afričtí migranti podle nejmenovaného vládního zdroje tvrdí, že několik desítek lidí se utopilo, informaci však zatím úřady ani IOM nepotvrdily.
Loď podle přeživších vyplula z libyjského přístavu Zuára nedaleko hranic s Tuniskem a potopila se nedaleko přístavu Zarzis na jihu země.
Letos v květnu v mezinárodních vodách u tuniského pobřeží utonulo nejméně 65 migrantů poté, co se s nimi převrhl člun. Plavidlo rovněž vyplulo ze Zuáry a potopilo se 74 kilometrů od tuniského přístavu Sfax, který leží zhruba 240 kilometrů jižně od metropole Tunis.
Tuniské úřady rovněž před asi dvěma týdny povolily skupině více než 70 uprchlíků vystoupit z egyptské lodi, která je zachránila na moři a čekala u Zarsisu s uprchlíky tři týdny. Na lodi bylo 64 Bangladéšanů, devět Egypťanů, a po jednom občanovi z Maroka a Súdánu. Podle Reuters byli všichni deportování až na Súdánce, který požádal o azyl v Tunisku.
Ze západního pobřeží Libye vyráží většina migrantů, kteří se snaží dostat z Afriky do Evropy s pomocí pašeráků lidí. Jejich počet však v poslední době klesl díky snaze Itálie narušit sítě převaděčů a její podpoře libyjské pohraniční stráže, píše Reuters.
Ačkoli pokračující boje v Libyi ztížily pašerákům jejich činnost, činitelé mezinárodních humanitárních organizací varují, že kvůli násilnostem v zemi zřejmě bude do Evropy utíkat stále více lidí.
Související
Trumpova administrativa zostřuje migrační represe: USA přezkoumají všechny zelené karty občanů z 19 zemí
Trump po střelbě ve Washingonu trvale zastaví migraci ze zemí třetího světa. Cizincům sebere dotace a dávky
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák