Pohřeb Mandely: Největší smuteční událost v dějinách, tvrdí média

Pretoria - Pohřeb zesnulého jihoafrického exprezidenta Nelsona Mandely se zřejmě stane jednou z největších smutečních událostí v dějinách. Jak vyplývá z informací médií, chystá se ho zúčastnit velké množství šéfů států a vlád a významných osobností z celého světa.

Státní pohřeb se uskuteční v neděli 15. prosince. Dnes to v Johannesburgu oznámil jihoafrický prezident Jacob Zuma. Mandela bude podle přání pochován ve vesnici Qunu na jihovýchodě Jihoafrické republiky, kde strávil dětství.

Zuma na nadcházející neděli 8. prosince vyhlásil celostátní den smutku, po němž bude následovat smuteční týden. Jeho součástí bude pietní ceremonie na johannesburském fotbalovém stadionu. Ta se uskuteční 10. prosince a podle agentury DPA se očekává účast světových představitelů.

"Tento pohřeb (Mandely) bude srovnatelný s pohřbem bývalého papeže Jana Pavla II., kterého se zúčastnilo pět králů, šest královen, 70 šéfů států a vlád a na dva miliony věřících," napsal britský list The Guardian. Přijet do Pretorie, aby se s Mandelou na jeho poslední cestě rozloučil, chce i prezident Spojených států Barack Obama. 

Jak přímo z jihoafrického Johannesburgu informuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš, tělo Nelsona Mandely bylo převezeno do vojenské nemocnice v Pretorii.

Nelsona Mandelu obdivovali i Češi, a to už v komunistickém Československu. Jeden z největších gigantů století - tak označila Nelsona Mandelu česká rodačka, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Mandela sbíral po celém světě desítky ocenění. I Československo ho v roce 1988 ocenilo, a to Řádem přátelství.

Bývalo zvykem dokonce srovnávat Nelsona Mandelu a Václava Havla. Oba byli symbolem boje za lidská práva, ať už proti apartheidu nebo komunismu. Oba také podle názorů některých odborníků přehnaně důvěřovali trhu a bylí smířliví v prosazování změn po získání moci. Oba ale bojovali za svoje myšlenky a ideály ve zcela jiném prostředí.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Nelson Mandela jihoafrická republika úmrtí

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy