Pohřeb Mandely: Největší smuteční událost v dějinách, tvrdí média

Pretoria - Pohřeb zesnulého jihoafrického exprezidenta Nelsona Mandely se zřejmě stane jednou z největších smutečních událostí v dějinách. Jak vyplývá z informací médií, chystá se ho zúčastnit velké množství šéfů států a vlád a významných osobností z celého světa.

Státní pohřeb se uskuteční v neděli 15. prosince. Dnes to v Johannesburgu oznámil jihoafrický prezident Jacob Zuma. Mandela bude podle přání pochován ve vesnici Qunu na jihovýchodě Jihoafrické republiky, kde strávil dětství.

Zuma na nadcházející neděli 8. prosince vyhlásil celostátní den smutku, po němž bude následovat smuteční týden. Jeho součástí bude pietní ceremonie na johannesburském fotbalovém stadionu. Ta se uskuteční 10. prosince a podle agentury DPA se očekává účast světových představitelů.

"Tento pohřeb (Mandely) bude srovnatelný s pohřbem bývalého papeže Jana Pavla II., kterého se zúčastnilo pět králů, šest královen, 70 šéfů států a vlád a na dva miliony věřících," napsal britský list The Guardian. Přijet do Pretorie, aby se s Mandelou na jeho poslední cestě rozloučil, chce i prezident Spojených států Barack Obama. 

Jak přímo z jihoafrického Johannesburgu informuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš, tělo Nelsona Mandely bylo převezeno do vojenské nemocnice v Pretorii.

Nelsona Mandelu obdivovali i Češi, a to už v komunistickém Československu. Jeden z největších gigantů století - tak označila Nelsona Mandelu česká rodačka, bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Mandela sbíral po celém světě desítky ocenění. I Československo ho v roce 1988 ocenilo, a to Řádem přátelství.

Bývalo zvykem dokonce srovnávat Nelsona Mandelu a Václava Havla. Oba byli symbolem boje za lidská práva, ať už proti apartheidu nebo komunismu. Oba také podle názorů některých odborníků přehnaně důvěřovali trhu a bylí smířliví v prosazování změn po získání moci. Oba ale bojovali za svoje myšlenky a ideály ve zcela jiném prostředí.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Nelson Mandela jihoafrická republika úmrtí

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

před 1 hodinou

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy