Uprchlíkům ve světě hrozí další snížení potravinové pomoci, varoval dnes podle agentury Bloomberg Světový potravinový program OSN (WFP). V některých zemích byla OSN nucena snížit dodávky pomoci až o polovinu. Krizi prohlubuje válka na Ukrajině a nedostatek financí, píše Bloomberg.
"Vzhledem k tomu, že potřeba potravinové pomoci stoupá nad rámec zdrojů, které jsou k dispozici, jsme nuceni snižovat příděly potravin pro uprchlíky, kteří jsou na nás závislí," uvedl dnes šéf WFP David Beasley u příležitosti Světového dne uprchlíků. Snížení přídělů až o polovinu dopadá na tři čtvrtiny všech uprchlíků podporovaných WFP ve východní Africe, přičemž nejvíce postižená je Etiopie, Keňa, Jižní Súdán a Uganda.
V důsledku prudkého nárůstu cen potravin na celém světě hrozí podle Beasleyho letos politické nepokoje a násilí desítkám zemí. Svět podle něj čelí děsivému nedostatku potravin, jenž by mohl destabilizovat zejména země závislé na vývozu pšenice z Ukrajiny a Ruska.
Ukrajina ročně vypěstuje plodiny pro více než 400 milionů lidí. Pochází z ní až 42 procent světové produkce slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice. Například Somálsko je zcela závislé na dovozu pšenice z Ukrajiny a Ruska, Egypt z těchto dvou zemí dováží 80 procent svých obilovin.
Zároveň i WFP získává z Ruska a Ukrajiny 40 procent pšenice, která se následně rozdává v rámci programů potravinové pomoci. Nynější rostoucí ceny však ovlivnily provozní náklady WFP, které vzrostly o 70 milionů dolarů (1,6 miliardy korun) měsíčně.
Například i po hospodářském krachu v letech 2007-2009 vypukly ve 48 zemích světa nepokoje, protože se výrazně zvýšily ceny komodit a stoupla inflace. Dnešní ekonomická situace je ale podle šéfa WFP horší než ta, která zasáhla svět před 15 lety. "Pokud se krize nebude řešit, vyústí v hladomor a destabilizuje národy, což povede k masové migraci obyvatel," dodal Beasley, podle nějž lze již nyní pozorovat nepokoje například na Srí Lance, v Tunisku, Pákistánu a Peru. Nestabilní podmínky ovlivňují i chod Burkiny Faso, Mali a Čadu.
Více než 20 milionů tun obilí, jež by za normálních okolností byly určeny k exportu z Ukrajiny, je podle ukrajinského ministra zemědělství stále v zemi kvůli ruské blokádě černomořských přístavů. Evropští představitelé již na Rusko naléhali, aby uvolnilo blokádu hlavního ukrajinského přístavu Oděsy.
"Je to velmi děsivá doba. Pokud nezareagujeme včas, čeká nás peklo na zemi. Nejlepší věc, co teď můžeme udělat, je ukončit válku a otevřít přístavy," dodal představitel OSN.
Související
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák